Prohlížíte archivní kopii stránky s omezenou funkcionalitou. Zpět na iDNES.cz

Chápu, že mě mnozí nenávidíte, komentuje Viewegh blogový román

17. srpna 2009  0:36
Když jsme s Láďou Vereckým z našeho tříčlenného redakčního týmu před dvěma týdny zkoušeli odhadnout počet došlých příspěvků, naše tipy se pohybovaly mezi krajně pesimistickými třiceti a velmi optimistickými dvěma stovkami.

Michal Viewegh odložil kvůli přívalu příspěvků i odjezd na dovolenou.

Přišlo jich téměř devět set.

Radost z nepopiratelného úspěchu projektu záhy vystřídala obava, zda je v silách třech lidí přečíst v rozmezí několika dní několik tisíc stránek (dnes už odpověď znám: není).

Vítěznou 1. kapitolu najdete ZDE

Oznámil jsem rodině odložení odjezdu na dovolenou a začal jsem číst. Dobře jsem se bavil. Těšilo mne, kolik lidí můj příběh o Katce z malého města inspiroval, kolik tvůrčí energie dokázal vyvolat.

Po třech hodinách čtení mě Katka, její názory, pocity, kamarádky a milenci začali poněkud iritovat.

Po třech dnech prakticky nepřetržité četby ve mně jakákoli zmínka o Katce, Lindě, Petře, Romanovi, skinheadech, tetování, kouření, kuchyních, markýzách, malých městech, abiturientských srazech, pekáčích, záhadných cizincích, autech, matkách, otcích a manželkách vyvolávala neomluvitelně hysterické jednání (moje manželka a děti o tom vědí svoje).

V tomto emočním rozpoložení jsem byl nucen znovu přečíst zhruba třicet nejzdařilejších textů (tj. přibližně sto padesát stran), které prošly do finálního výběru, a vybrat z nich text tzv. vítězný.

Odložil jsem odjezd na dovolenou o další půlden.

Upozornění

Při odesílání soutěžních příspěvků dodržujte minimální délku 9 000 znaků.

Žena a děti prchly na celodenní výlet, aby nebyly konfrontovány s mým porotcovským zoufalstvím.

Otevřel jsem si v počítači nový soubor, do kterého jsem si postupně "přetáhl" všechny scény, dialogy, popisy atd., které mi připadaly alespoň dílem zajímavé.

Soubor měl více než padesát stran (berte to, milí přispěvatelé, jako kompliment), z nichž jsem nakonec sám svévolně "smontoval" 2. kapitolu.

Použil jsem upravené úryvky z textů Jany Matějkové (6695), Lucie R. (6282), Pavly Havlíkové (6726), Martiny D. (5950), Kláry Babákové (6587), Jakuba D. (6445) a Lukáše Hejdy (6713)

Nemaje jiné možnosti, za vítěze jsem označil Michala Kočího (6709), z jehož textu patrně vycházím nejvíce.

Za hodinu odjíždím na dovolenou (bůh ví, že ji potřebuji), takže jen stručné desatero pokynů k další kapitole:

1) "Neshrnujte" obsah předchozí kapitoly, neopakujte nic z toho, co bylo řečeno v 1. či 2. kapitole - čtenář už to všechno ví.

2) Využijte potenciál nové postavy (Alex).

3) Zkuste nějak "dořešit" ty nápisy na zdech.

4) Katka má odjet na víkend do Paříže – tak ji nechte odletět (i zpět) a hlavně popřemýšlejte, s kým pojede…

5) Nesympatizujte tolik se skinheady!

6) Propříště méně abiturientských srazů, méně pohledných záhadných "cizinců" (opálených ze solárka a s drahým autem)!

7) Propříště více originálních nápadů, více empatie, více překvapivých scén, více přesnosti v popisu!

8) A psychologicky věrohodnější dialogy! Šestnáctiletí skinheadi neříkají "Zastihl mě déšť…", ale obvykle "Zmoknul jsem…"

9) Katka není hloupá ani zlá - dokažte to!

10) Chápu, že mě mnozí nenávidíte, to je zcela přirozené. :-) Nenechte se však otrávit!

Těším na vaše další příběhy! :-)

DALŠÍ DOPORUČENÍ A TIPY ZDE

radí porotce Ladislav Verecký

Autor: Michal Viewegh
  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Diskuse

Chápu, že mě mnozí nenávidíte, komentuje Viewegh blogový román

To nemá chybu

Ahoj,nejdřív jsem byla vyděšená z tak moc upřímných slov,ale...

nuda

Pane Viewegh nemyslím si , že jste lapší,  než  Hrabal , Čapek...

počet příspěvků: 154, poslední 04.10.2009 20:03

Rekapitulace příběhu

Svobodná bezdětná třiatřicetiletá prodavačka kuchyní Katka z malého města se posmutněle smiřuje s faktem, že nalézt lásku jí není souzeno. Přesto, či spíše právě proto, že v portfoliu jejích bývalých milenců figuruje většina mužů z městečka.


Do marasmu Katčina života vstupuje doktorandka Alex, díky níž zjistí, že možná ještě není všechno v jejím životě ztraceno. Společně stráví víkend v Paříži, kde Katka - poté, co naznala marnost svého dosavadního života - dospívá k rozhodnutí, že po návratu do rodného městečka už nebude žít jako dřív.


Rodné město ji vítá pokračujícím rozpadem manželství rodičů. Katka velmi šalamounsky splní hloupý slib, který neuváženě dala adolescentovi Heinrichovi, a pak už jí nic nebrání začít nový život.


Katka zlom myslí opravdu vážně - ze Srdce domova se přemisťuje na radnici, kam jí lano hodil sám starosta. Jak jinak, její bývalý milenec... Než Kateřina nastoupí na nové místo, zjistí, že Alex se zamilovala a mýtus, že láska neexistuje, nabývá první vážné trhliny.


Prvním Katčiným úkolem na radnici je vyřešení případu Koza. Rozpaky vyvolávající případ však na scénu přivádí novou postavu, policistu Davida. Bude on tím pravým?


I Katčin otec našel tu "pravou". Dokonce tak, že s ní Kateřině zařídil nevlastní sestřičku.


Poté, co zachrání Heinricha před skokem z věže místní vodárny, rozhodne se Katka zachránit i sebe a nabídne Davidovi a sňatek.


A jak to dopadlo? To už si jistě přečtete sami.

Postavy

Katka – svobodná bezdětná třiatřicetiletá žena z malého města. Po dlouhé řadě zklamání dál hledá lásku.
Její rodiče – už přestávají doufat, že se někdy dočkají vnoučat.
Její šéf – Katčin vedoucí a bývalý milenec.
Linda a Petra – spolužačky ze základní školy, které někdy jsou a jindy se jen vydávají za Katčiny nejlepší kamarádky.
Tomáš zvaný Heinrich – šestnáctiletý místní mladík, touží po Katce. Je dosud panic.
Roman Bláha – Katčin přítel.
Alex - sympatická mladá doktorandka z Prahy dělající výzkum na téma život neprovdaných žen na malém městě.
David - městský policista, který s Katkou vyšteřuje causu Koza

Docent - právě pro něj Alex dělá svůj výzkum. A právě do něj se zamilovala.

Karolína - Kateřinina spolužačka, čeká dítě s jejím otcem
Bývalí milenci – seznam viz úvodní kapitola.