Prohlížíte archivní kopii stránky s omezenou funkcionalitou. Zpět na iDNES.cz

Michal Sázavský Katce svatbu nedopřál. Konec románu utopil v krvi

18. prosince 2009  14:12
Zmatený, leč talentovaný Michal Sázavský natolik zaujal porotu, že se rozhodla jeho verzi finální kapitoly - byť jejího autora nebylo lze pro nerespektování zadání zařadit mezi kandidáty na vítěze - zveřejnit jako samostatný článek. Původně ohlášený termín - pondělí 21.prosince jsme pod tlakem čtenářské veřejnosti změnili, a text zveřejňujeme již dnes, v pátek 18.prosince.

Na ostrově-Petr Vyoral

Uspokojit ženskou neni dneska snadný

(divadelní hra o dvou obrazech)

Obraz 1

Ze hřbitova pomalu vycházejí početní účastníci právě skončeného pohřebního obřadu a rozcházejí se k autům na parkovišti.

Zdrcenou Katčinu matku starostlivě podepírá lékárník.
Zdrceného Katčina otce starostlivě podepírá zdravotní sestra Karolína.

KATČINA MATKA: (polohlasem, vyčítavě) A je po svatbě.

Zdrceného starostu podepírá prvních pět lidí z kandidátky Nezávislých.

STAROSTA: (polohlasem, vyčítavě) A je po volbách.

Zdrcenou Petru podepírá neméně zdrcená Alex.

PETRA: (pozoruje účes Alex) O mrtvejch jen dobře, ale stříhat teda neuměla...

Náměstek, Roman, elektrikář, cyklista, tenista, podlahář a ekozemědělec a Tomáš zvaný Heinrich(všichni zdrcení) se podepírají vzájemně.
Stará Blažková a mladá Mráčková se pokradmu usmívají.
Všichni nasedají do aut a odjíždějí.
Žádné auto na parkovišti nezbyde.
Z brány hřbitova vychází zdrcený městský policista David v doprovodu postaršího kapitána okresní kriminálky.

DAVID: (ochraptěle, dojatě) No, aspoň že to měla pěkný... Přišla spousta lidí.

KAPITÁN: (tiše) Měly... Měly to pěkný.

DAVID: (přikývnutím přizná svůj omyl) Jo, měly... Chcete někam hodit, kapitáne?

Odemyká tandemové kolo, zaparkované u hřbitovní zdi, a při pohledu na něj se náhle rozeštká.

KAPITÁN: To chce klid, chlapče. Klid a nohy v teple. Já už za svou kariéru viděl mrtvol...

DAVID: No jo, ale žádnou jste si neměl za tejden brát...

Kapitán přikývnutím přizná svůj omyl.
Usedá na kolo dozadu za Davida.

DAVID: Stejně nechápu, jak můžou na okresní kriminálce dojít dva měsíce před koncem roku peníze na benzín...

Jako poslední vychází z brány hřbitova Mirga.

MIRGA: (recituje) Ty smrti řekni mi když krev mou prolínáš / zda jsi tak opuštěna / že ke mně tiskneš se a se mnou usínáš... (všimne si Davida a kapitána; udiveně) Do piče, gadžo, ty nejseš zrzavej!

DAVID: Nejsem, Gejzo. Už nejsem.

Rozjíždí se a otáčí se dozadu ke kapitánovi, který také začíná šlapat.

DAVID: Vsadil jsem na pozitivní diskriminaci, ale byla to slepá ulička... Myslel jsem, že se tím zviditelním - jenomže lidi zrzky nenáviděj. (po pauze) Věděl jste, kapitáne, že existuje Světovej den kopání do zrzků?!

KAPITÁN: Ne.

DAVID: Já taky ne. Kopání do zrzků! Ježišikriste! (po pauze) Ten zrzavej přeliv mi dělala ještě ona...

Mávne rukou směrem ke hřbitovu a znovu se rozvzlyká.

KAPITÁN: Zvu tě na panáka, mladej. Myslím, že ho potřebuješ.

David ihned zahýbá k nedalekému Esku.

Obraz 2

Bar Esko.

Tomáš, Roman, tenista, cyklista, elektrikář, ekozemědělec a podlahář zaujatě sledují fotbalové utkání na Eurosportu.

TENISTA: Ten sudí je podplacená svině!

Nádražák a náměstek sedí na baru.

NÁDRAŽÁK: Každej strojvůdce to dneska dotáhne nejmíň na ministra - a podivej se na mě! Prodávám kuchyně...

NÁMĚSTEK: Vyhýbkář. Gross byl vyhýbkář.

NÁDRAŽÁK: No tak vidíš! A mám snad já byt na Floridě? Zbohatnul jsem snad já na vzmachu dolaru?

Přicházejí David a kapitán a usedají k volnému stolu.

Ihned se dostaví číšník.

KAPITÁN: Čtyři dvojitý fernety.

DAVID: Čtyři?

KAPITÁN: Byly to dva pohřby...

David přikývne.
Všimne si Alex, která se u vedlejšího stolu líbá s Petrou.

DAVID: (pohrdavě) Prej socioložka... Vidíte ty černý nehty? Pokládá na střechy lepenku.

KAPITÁN: Ona je lesba?

DAVID: (přikyvuje) Jo. Ty dotazníky používala jako návnadu.

KAPITÁN: (přemítavě) Proč se ale v tom případě nevyspala s Katkou?

DAVID: Vona to má komplikovaný. Holky jí sice vzrušujou, ale jenom v latexu.

ALEX: (zaslechne jejich konverzaci) Latex už mě nebere, poldo. Pár let jsem zkoušela asfalt, ale to nebylo vono. Dehet je holt dehet.

PETRA: (mhouří oči, smyslně, chraptivě) A co dehet a peří? Bílý peříčka?

ALEX: (vzrušeně) Ty mě umíš rozdělat, lásko!

Vášnivě se znovu políbí.

DAVID: (otáčí se znovu ke kapitánovi) Uspokojit ženskou neni dneska snadný. (po pauze) Káča si u toho zase musela cvakat lampičkou.

KAPITÁN: Lampičkou?

DAVID: No jo. Rajcovalo jí takový to tichý elektrický praskání, který slyšíte, když vypínačem kolíbáte sem a tam...

KAPITÁN: (vrtí hlavou) Já už ničemu nerozumim.

Číšník jim přináší čtyři dvojité fernety.
Připíjejí si (oběma rukama) a naráz obě sklenice vypijí.

DAVID: Musel jsem jí vždycky omotat hlavu aspoň třema šňůrama. Připadal jsem si jako zvrhlej prodavač z Electroworldu... (náhle ho cosi napadne) Jak jste vlastně přišli na to, že Lindina smrt nebyla sebevražda? Všichni jsme si pochopitelně mysleli, že skočila sama...

KAPITÁN: Ležela devět a půl metru od paty věže. To by musela bejt velká sportovkyně... Navíc nám bylo jasný, že ten, kdo jí ze Starý vodárny strčil, jí musel fakt šíleně nenávidět.

DAVID: A tak jste se dostali k Vieweghovi... Prej měl prohlásit, že z toho tady udělá druhý Lidice?

KAPITÁN: To sice řek, ale vůbec nejdřív jsme podezírali ty blogery. Moji lidi z toho šíleli. Už jsme kdysi měli případ, kde bylo celkem osm podezřelejch - ale devět set?!

DAVID: Proč blogery?

KAPITÁN: Některý jsou fakt divný. Přemejšlej jako Marťani… (po pauze) Nikdy jsem se s nikým podobným nesetkal.

DAVID: (souhlasně) Internet je patogenní zóna.

KAPITÁN: (vrtí hlavou, zamyšleně) Uměj hovno - a tvářej se jak Hemingwayové... Navíc každej nenávidí každýho.

DAVID: Spíš bych řek, že budou chtít zabít toho pisálka.

KAPITÁN: To taky chtěli. Od druhý kapitoly měl ochranku.

DAVID: A díky ochrance jste ho taky dostali.

KAPITÁN: Náhoda přeje připraveným.

DAVID: Štěstí občas usedne i na vola.

KAPITÁN: (nespokojeně se zamračí) Klukum bylo zkrátka divný, proč se je pořád snaží setřást. Hlavně když tu měl před tejdnem to čtení.

DAVID: Knihovnice tvrdily, že přišel celej rozrušenej a nápadně dlouho si myl ruce. A na umyvadle byla krev.

KAPITÁN: Protože těsně předtím podříznul kozu starý Cermanový.

DAVID: (zděšeně) Tu taky?!

KAPITÁN: Taky. Tajili jsme to, protože jsme nechtěli mezi lidma šířit paniku.

Číšník jim přináší další čtyři dvojité fernety.
Připíjejí si (oběma rukama) a naráz obě sklenice vypijí.
Venku začíná pršet, déšť bubnuje do střechy.

KAPITÁN: Chčije a já sem tu bez auta...

David pohlédne kapitánovi do jeho šedomodrých očí.

DAVID: (odhodlaně) Kapitáne, řekněte mi pravdu: než jí podříz, mučil ji?

KAPITÁN: Kozu?

DAVID: Katku.

Kapitán odvrátí zrak a zhluboka se nadechne.
David si přikryje obličej dlaněmi.

KAPITÁN: Nejdřív.... (polkne) jí vytrhnul kleštěma všechny nehty.

DAVID: (hlesne) Ježíšikriste!

KAPITÁN: Musela ječet jako pominutá, takže si nevšim, že byly gelový.

David se hlasitě směje.

DAVID: A dál? Co tý všivý děvce udělal dál? Povídejte!

KAPITÁN: Měl s sebou i motorovou pilu...

DAVID: (spokojeně) A hergot! To je teda fakt síla!

KAPITÁN: Jenže se mu ji nepovedlo nahodit.

Tváří Davida prolétne stín zklamání.
Přichází Mirga v promočeném kabátě.

MIRGA: (recituje) Prší na tvou milovanou hruď / přes hlínu a přes kořínky země / a v nejdelší noci jiná tíha / tiskne tvoji milovanou hruď / chvíli sladce, chvíli nepříjemně. (usedá k jejich stolu, s pohledem na Davida) Do piče, gadžo, ta zrzavá ti seděla líp!

Konec

viewegh-sázavský 2

Na fotografii autor tohoto textu v tvůrčím procesu. Povšimněte si zrcadlové úchylky - Sázavský má kolem stolu nainstalovanou složitou (objektivu fotoaparátu skrytou) soustavu zrcadel; text sleduje vždy v jednom z nich. Monitor počítače zásadně používá pouze akusticky (proto je k němu natočen uchem). "Mé texty nadobyčejně rezonují, zpětná akustická vazba je tudíž pro mě zcela nenahraditelná," vysvětlil redakci své zdánlivé podivínství.

Autor: Michal Sázavský
  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Diskuse

Michal Sázavský Katce svatbu nedopřál. Konec románu utopil v krvi

...

Tak musím vyvrátit jednu spekulaci "to nemoohlo projtí,...

Re: ...

To je nečestné a nesportovní.

počet příspěvků: 9, poslední 07.01.2010 17:22

Rekapitulace příběhu

Svobodná bezdětná třiatřicetiletá prodavačka kuchyní Katka z malého města se posmutněle smiřuje s faktem, že nalézt lásku jí není souzeno. Přesto, či spíše právě proto, že v portfoliu jejích bývalých milenců figuruje většina mužů z městečka.


Do marasmu Katčina života vstupuje doktorandka Alex, díky níž zjistí, že možná ještě není všechno v jejím životě ztraceno. Společně stráví víkend v Paříži, kde Katka - poté, co naznala marnost svého dosavadního života - dospívá k rozhodnutí, že po návratu do rodného městečka už nebude žít jako dřív.


Rodné město ji vítá pokračujícím rozpadem manželství rodičů. Katka velmi šalamounsky splní hloupý slib, který neuváženě dala adolescentovi Heinrichovi, a pak už jí nic nebrání začít nový život.


Katka zlom myslí opravdu vážně - ze Srdce domova se přemisťuje na radnici, kam jí lano hodil sám starosta. Jak jinak, její bývalý milenec... Než Kateřina nastoupí na nové místo, zjistí, že Alex se zamilovala a mýtus, že láska neexistuje, nabývá první vážné trhliny.


Prvním Katčiným úkolem na radnici je vyřešení případu Koza. Rozpaky vyvolávající případ však na scénu přivádí novou postavu, policistu Davida. Bude on tím pravým?


I Katčin otec našel tu "pravou". Dokonce tak, že s ní Kateřině zařídil nevlastní sestřičku.


Poté, co zachrání Heinricha před skokem z věže místní vodárny, rozhodne se Katka zachránit i sebe a nabídne Davidovi a sňatek.


A jak to dopadlo? To už si jistě přečtete sami.

Postavy

Katka – svobodná bezdětná třiatřicetiletá žena z malého města. Po dlouhé řadě zklamání dál hledá lásku.
Její rodiče – už přestávají doufat, že se někdy dočkají vnoučat.
Její šéf – Katčin vedoucí a bývalý milenec.
Linda a Petra – spolužačky ze základní školy, které někdy jsou a jindy se jen vydávají za Katčiny nejlepší kamarádky.
Tomáš zvaný Heinrich – šestnáctiletý místní mladík, touží po Katce. Je dosud panic.
Roman Bláha – Katčin přítel.
Alex - sympatická mladá doktorandka z Prahy dělající výzkum na téma život neprovdaných žen na malém městě.
David - městský policista, který s Katkou vyšteřuje causu Koza

Docent - právě pro něj Alex dělá svůj výzkum. A právě do něj se zamilovala.

Karolína - Kateřinina spolužačka, čeká dítě s jejím otcem
Bývalí milenci – seznam viz úvodní kapitola.