Prohlížíte archivní kopii stránky s omezenou funkcionalitou. Zpět na iDNES.cz

Vážení,

4. prosince 2009  9:56

Michal Viewegh si přebookoval letenku a dorazí z moskevského literárního veletrhu už dnes, aby se mohl věnovat blogovému románu. Samozřejmě – jde mu především o to, aby si z došlých děl vyzobal a ukradl ty nejlepší nápady. Pokusím se ulít si nějaké skvosty taky pro sebe. I v žurnalistické praxi se dá občas použít výjimečně dobrá věc. Musím si je však schovat líp než posledně. To u mě Michal při osobní prohlídce objevil několik metafor a metonymií, tři živé dialogy, jednu zkratkovitou, o to však působivější charakteristiku postavy a dokonce jednu villonskou baladu. Všechno mi zabavil a ještě mi dal válečky, pygmelky a pupendo za to, jak málo jsem loyální. Jak někteří z vás správně tuší, potenciální konkurenty si Michal hlídá jako ostříž, i kdyby to byli takoví outsideři jako já.

Jedna z vás onehdy na chatu prozradila, co jí jako gymnazistce řekla její profesorka a Michalova teta v jedné osobě. Vzhledem k tomu, že žádná Vieweghova teta neexistuje, jedná se o informaci mimořádného významu. Michal Viewegh je pouhý fabulátor. (Možná že ho takto ošacovala jeho švagrová Šárka, ta skutečně na gymnáziu učí, spíš bych věřil, že ho tak zaškatulkovala pisatelčina zhrzená sklerotická paměť.) Inu, je to těžká věc, když si pouhý fabulátor hraje na učitele literatury. Na druhou stranu – ruku na srdce: není-liž tento autorský typ ideální pro hru, jako je ta naše? Někdy se bavím představou, že by byl na Michalově místě někdo "hlubší", ne tak primitivní - jak myšlenkově, tak stylisticky. Vidím ty z vás, kteří si stěžují, že jich Michal není hoden, jak navazují na Jáchyma Topola, na Jiřího Kratochvila, na Balabána… Když už je po smrti ten Kafka.

Ale dost. Věnuji už příliš pozornosti okrajovým jevům. Navíc i mě nedávno Michal naštval, když napsal, že porota nečte příspěvky vždy až do konce. Nevím, jak na to přišel. Já je čtu celé a věřím, že zbylé dvě porotkyně taky. (Toto je odpověď na věčné stesky přispívajících dam, že v porotě určitě sedí samí chlapi. Je to dvě na dva.) Dnes už dokonce věřím, že to takhle vydržím do konce.

Byly však doby, kdy jsem klesal na mysli. Tsunami, jež se na nás přivalila v prvních kolech, byla na hranici zvládnutelnosti. Často jsem na chatu četl, že porota nemá co fňukat. Vždyť dobře věděla, do čeho jde.

Nezlobte se, ale tohle je opravdu hloupý názor. Nikdo nevěděl, do čeho jde. Tato hra, zvaná blogový román, je světový unikát. I ti, kdo v ní nevyhráli nikdy nic,můžou být pyšní, že se jí účastnili. Kverulanti jsou vždycky nejlíp slyšet. Obdiv zaslouží ti tiší, kteří píšou pro sebe, pro svou radost. Těch je obrovská většina. Ano, převládají mezi vámi lidi, kteří si nemyslí, že mají na něco nárok předem, jaksi automaticky. Lidé, kteří nečekají, že je někdo naučí psát. Těm jsem chtěl poděkovat.

Ještě je tu poslední kolo. Dovolím si vás varovat před obvyklou začátečnickou chybou. Nepropadněte dojmu, že musíte všechno doříct, rozuzlit každičkou dějovou linii. Neposílejte do děje žádného supermana, jenž by vám s tím pomohl.

Nebojte se ponechat našemu blogovému románu nějaké tajemství.

Opravdu se těším.

P.S. Poprvé v dějinách se předminulý týden sešla na večeři celá porota. Michal přiznal, že ho mrzí, že minule přirovnal četbu vašich kapitol k čištění zubů. Vytekly mu nervy, už to víckrát neudělá. Aspoň vidíte, že je to taky člověk.

  • tisknout
  • sdílet
  • máte tip?

Diskuse

Vážení,

příspěvky

předpokládám sice, že se dostanu pod palbu, ale musím se alespoň...

To jste dobrá

Já jsem pro jednu kapitolu napočítala kolem 650 příspěvků, jestli...

počet příspěvků: 24, poslední 08.12.2009 15:08

Rekapitulace příběhu

Svobodná bezdětná třiatřicetiletá prodavačka kuchyní Katka z malého města se posmutněle smiřuje s faktem, že nalézt lásku jí není souzeno. Přesto, či spíše právě proto, že v portfoliu jejích bývalých milenců figuruje většina mužů z městečka.


Do marasmu Katčina života vstupuje doktorandka Alex, díky níž zjistí, že možná ještě není všechno v jejím životě ztraceno. Společně stráví víkend v Paříži, kde Katka - poté, co naznala marnost svého dosavadního života - dospívá k rozhodnutí, že po návratu do rodného městečka už nebude žít jako dřív.


Rodné město ji vítá pokračujícím rozpadem manželství rodičů. Katka velmi šalamounsky splní hloupý slib, který neuváženě dala adolescentovi Heinrichovi, a pak už jí nic nebrání začít nový život.


Katka zlom myslí opravdu vážně - ze Srdce domova se přemisťuje na radnici, kam jí lano hodil sám starosta. Jak jinak, její bývalý milenec... Než Kateřina nastoupí na nové místo, zjistí, že Alex se zamilovala a mýtus, že láska neexistuje, nabývá první vážné trhliny.


Prvním Katčiným úkolem na radnici je vyřešení případu Koza. Rozpaky vyvolávající případ však na scénu přivádí novou postavu, policistu Davida. Bude on tím pravým?


I Katčin otec našel tu "pravou". Dokonce tak, že s ní Kateřině zařídil nevlastní sestřičku.


Poté, co zachrání Heinricha před skokem z věže místní vodárny, rozhodne se Katka zachránit i sebe a nabídne Davidovi a sňatek.


A jak to dopadlo? To už si jistě přečtete sami.

Postavy

Katka – svobodná bezdětná třiatřicetiletá žena z malého města. Po dlouhé řadě zklamání dál hledá lásku.
Její rodiče – už přestávají doufat, že se někdy dočkají vnoučat.
Její šéf – Katčin vedoucí a bývalý milenec.
Linda a Petra – spolužačky ze základní školy, které někdy jsou a jindy se jen vydávají za Katčiny nejlepší kamarádky.
Tomáš zvaný Heinrich – šestnáctiletý místní mladík, touží po Katce. Je dosud panic.
Roman Bláha – Katčin přítel.
Alex - sympatická mladá doktorandka z Prahy dělající výzkum na téma život neprovdaných žen na malém městě.
David - městský policista, který s Katkou vyšteřuje causu Koza

Docent - právě pro něj Alex dělá svůj výzkum. A právě do něj se zamilovala.

Karolína - Kateřinina spolužačka, čeká dítě s jejím otcem
Bývalí milenci – seznam viz úvodní kapitola.