s1
Když Kongres v květnu schválil vládě peníze na vyslání dalších pěti brigád do Iráku, vymínil si, že do září dostane zpětnou vazbu. Chtěl vidět, jestli třicet tisíc vojáků navíc zvýšilo bezpečnost v zemi a probudilo iráckou vládu k politické aktivitě, anebo je potřeba se vydat jiným směrem. V úterý předstoupí před Kongres vrchní velitel amerických ozbrojených sil v Iráku David Petraeus a vyslanec Ryan Crocker. Bude jejich zpráva objektivní? Zlepšuje se situace v Iráku? Jak postupovat dál? Kolem těchto otázek se točí živá debata, která probíhá na stránkách deníku i v politické sféře.

Bude jejich zpráva objektivní?

Zlepšuje se situace v Iráku?

Jak postupovat dál?


Kolem těchto otázek se točí živá debata, která probíhá na stránkách deníků i v politické sféře.

JAK CHÁPAT PETRAEUSOVU ZPRÁVU?

Prezident George W. Bush

Zpráva generála Petraeuse a vyslance v Iráku Ryana Crockera bude:
  • nestranná: Prezident Bush chce, aby veřejnost vnímala zprávu jako objektivní popis faktu. Minulý týden Bush řekl, že Petraeus bude prezentovat to, čemu "hluboce věří".
  • nová: Zpráva bude překvapivá. "Počkám si na to, co generál Petraeus řekne zemi. Těším se na to, co může říct ke zlepšení bezpečnosti a pokračování politického procesu smíření," říká Bush
  • zásadní: Na základě zprávy se rozhodne o další strategii. Prezident vystoupí s projevem do konce týdne.

Kritika

Zpráva je:
  • stranická: Petraeusova zpráva je nepřesná a obsahuje sporná data. Podle LA Times není ani autentická: "Vládní představitelé pres Bushova opakovaná tvrzení, že zpráva bude obsahovat názory Davida Petraeuse a Ryana Crockera, tvrdí, že zprávu píše Bílý dům."
  • známá: Veřejnost zatím zná jen obrysy, ale Bushe zpráva nepřekvapí. Přesně ví, co Petraeus řekne, a ví také, jak později v týdnu sám zareaguje.
  • bez dopadu: O budoucnosti je dopředu rozhodnuto. Bush vojáky nestáhne, v Iráku nechá i posily. Petraeusova zpráva je jen PR, jak získat čas, než nová strategie zabere. "Věřím v (příští) říjen-listopad," říká Bush.

ZLEPŠUJE SE SITUACE V IRÁKU?

Prezident George W. Bush

Smyslem amerických posil v Iráku je zvýšit bezpečnost a vytvorit podmínky pro politický progres. Pokud uspějí, ukáže se i strategie navýšení počtu vojáků jako správná. Vláda říká:
  • bezpečnostní situace: Bezpečnostní situace se zlepšila. Počet teroristických útoků v Bagdádu klesl o tři čtvrtiny a zklidňují se i některé regiony.
  • politický pokrok: K určitému politickému pokroku došlo. Vláda premiéra Núrího Málikího splnila osm z osmnácti Kongresem stanovených bodů. "Je to dobrý chlapík," vyjádřil Bush podporu hojně kritizovanému premiérovi.

Kritika

  • bezpečnostní situace: V srpnu zahynulo víc civilistů, než v únoru, kdy Bush novou strategii ohlásil. Počet útoků na americké jednotky výrazně neklesl. Počet útoků pomocí podomácku vyrobených náloží vzrostl. Od loňského února přišlo o domov přes milion Iráčanů, zemi houfně opouští střední stav.
  • politický pokrok: Zpráva kongresové agentury GAO je k politickému vývoji skeptická. Málikí podle ní splnil jen tři z osmnácti bodů. "Jsme nezávislí, oni ne," vysvětlil ředitel GAO David M. Walker, proč se závěry jeho zprávy liší od Bushova hodnocení.

JAK POKRAČOVAT?

Prezident George W. Bush

Prezident sice při návštěvě v Iráku řekl, že stažení části vojsk je možné, ale změny budou kosmetické. Petraeus upřesnil, že nejdříve začátkem příštího roku by mohla odejít jedna brigáda - kolem čtyř tisíc vojáků. Úplný odchod si Bush neumí představit. Irácká vláda nemá kapacitu na zajištění bezpečnosti, v zemi by nastal chaos a teroristé by "pronásledovali" vojáky do Spojených států.

Kritika

Nová strategie výrazně nezabrala, horší už to být nemůže a stažení z Iráku může zemi prospět. Podle institutu Pew považuje 54% americké veřejnosti samu invazi do Iráku za chybu, 67% si myslí, že jde válka špatně a 53% podporuje stažení vojsk (42% proti). Bush nadsazuje podle kritiků nebezpečí terorismu. Al-Kajda má v Iráku zhruba osm set bojovníků, kteří představují asi 2-5% sunnitských povstaleckých sil, říká Andrew Tilghman ve Washington Monthly.

Kompromis

Demokratičtí kongresmani vědí, že Bushovo rozhodnutí nechat posily v Iráku nezvrátí: k přehlasování prezidentova veta by potřebovali přes třicet hlasů republikánských senátorů. Pokouší se ale s republikány domluvit. Rezignovali na prosazení pevného harmonogramu stažení vojsk a hledají kompromis, který by časem přivedl vojáky domř. Škrty v Iráku mají podporu i v armádě. Petraeusův nadřízený a velitel USCENTCOMu William Fallon si myslí, že do tří let by měly z Iráku odejít tři čtvrtiny vojsk.