Stanovisko odborné sekce lidských práv Strany zelených
Nový zákon o podmínkách konání technoaparty – selhání právního státu

     Ministr vnitra František Bublan nechal nyní spěšně vypracovat návrh zákona o podmínkách konání některých shromáždění. Má se týkat pouze hudebních produkcí pod širým nebem, trvajících déle než 24 hodiny, tedy takzvaných technoparty. Návrh zákona, který chce již dnes předložit vládě k projednání příští týden, odborná veřejnost kritizuje i z hlediska ústavnosti. Vláda přitom toleruje jeho nedůvodný a škodlivý spěch a porušení svých vnitřních předpisů – jednacího řádu vlády a legislativních pravidel vlády.

     Vyzýváme vládu, aby návrh zákona o podmínkách konání technoparty odmítla, a ministrovi uložila předložit návrh jiný. Měl by mít formu návrhu zásad, a to ve třech variantách. Vláda by měla při výběru řešení vzít v úvahu stanovisko legislativní rady vlády a odborníků.  

    První variantou je využití stávajících zákonů, jimiž je možno za pomoci vyhlášek obecních úřadů technoparty regulovat. Ministerstvo by vypracovalo manuál pro obce, jak mají postupovat. Obsahoval by i vzor obecně závazné obecní vyhlášku, kterou by obce měnily podle místních podmínek.
   Druhou variantou je novela stávajícího zákona o právu shromažďovacím, případně zákon nový, který by rozšířil působnost zákona i na kulturní, sportovní, folklorní a jiné akce, na něž se zatím zákon podle názoru některých odborníků nevztahuje. Obě varianty, které navrhuje veřejný ochránce práv, vycházejí z ústavněprávního názoru, že právo na účast na kulturních akcích typu technoparty je základním lidským právem, že je součástí ústavního práva na přístup ke kulturnímu bohatství.  

   Obě varianty podporuje i vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek, který v připomínkovém řízení uplatnil ještě variantu třetí. Je založena na právním názoru, jenž zastává jinak i ministerstvo vnitra, že právo účasti na technoparty je právem účasti na shromáždění k věcem neveřejným (nepolitickým), a že je ho možno upravit zvláštním zákonem, neboť dosavadní zákon o právu shromažďovacím upravuje jen shromáždění k věcem veřejným (politickým). Za koncepční vadu však považuje vládní zmocněnec vytváření zvláštního zákona jen pro technoparty, a ne pro všechna shromáždění k neveřejným věcem.

   Strana zelených spatřuje ve vymezení působnosti zákona pouze na technoparty pokračování policejního úsilí potlačit občanskou a kulturní odlišnost, tentokrát pomocí zákona. Policejní potlačování jinakosti je protiústavní stejně jako připravovaný zákon.

    Dokud nebudou koncepční námitky v odborných kruzích a příslušnými orgány vyjasněny, je pošetilé ve spěchu předkládat návrh nového zákona. Nová právní úprava by po rozsáhlé odborné i veřejná diskusi, mohla být přijata do dvou let. 

    Návrh ministra Bublana má kromě koncepční vady účelového výběru technoparty ze všech shromáždění k neveřejným věcem i druhý koncepční nedostatek – nepřípustně zasahuje do pravomoci obcí. Podle zákona o obcích mohou totiž obce obecně závaznou vyhláškou upravit  „pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku“. Pokud obce tyto vyhlášky nevydávají, a nedostatečně tak plní úlohu samosprávy, nelze tento nedostatek řešit tím, že jejich normotvorbu nahradí jeden zákon, neberoucí ohled na zvláštní podmínky několika tisíc obcí. Místo toho by mělo ministerstvo vnitra dát obcím návod na řešení těch situací, které zákon přímo neupravuje, tak jak to požaduje v první variantě ombudsman.
a)	   Zákon trpí ještě třetí koncepčb)	ní vadou. Navrhovaný zákon vyžaduje, aby s povinným ohlášením akce předem byly předloženy tyto doklady: 
potvrzení o dostupnosti místa konání shromáždění po veřejných komunikacích či o souhlasu vlastníků komunikací s průjezdem a průchodem předpokládaného počtu účastníků (!),
stanovisko orgánů ochrany veřejného zdraví.
stanoviska orgánů požární ochrany,
stanoviska ochrany přírody a krajiny,
doklad prokazující právní důvod užívání pozemku nebo stavby, a to s podrobnostmi,
seznam osob, které budou vykonávat funkci pořadatele; seznam musí obsahovat jména, příjmení, data narození a adresy pro doručování těchto osob,
stanovisko všech obcí či vojenského újezdu, na jejichž území má být shromáždění konáno.
c)	   Důsledkem nepředložení kterékoliv dokladu má být podle navrhovaného zákon automatický zákaz shromáždění. Bude-li takový zákon přijat, nebude se v této zemi už žádná technoparty nikdy konat. Na takové politické rozhodnutí zákonem nemá ale vláda a ani parlament právo. Nelze totiž povinným vyžadováním těchto dokladů nahrazovat ohlášení povolováním. Bylo by to v rozporu s čd)	lánkem 19 Listiny základních práv a svobod, kde se uvádí, že shromáždění nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. A Listinu může parlament měnit jen třípětinovou většinou. Je pravda, že z hlediska mezinárodních a evropských dohod to uče)	init může, v Německu a Rakousku se shromáždění úředně povolují, u nás ale vždy platila liberální tradice, alespoň na papíře.
f)	    Vydělení technoparty zákonem od ostatních shromáždění k věcem neveřejným, zásah do pravomoci obcí i praktické zavedení povolovacího režimu pro technoparty jsou tři protiústavní vady navrhovaného zákona. Každá z nich by stačg)	ila k odmítnutí zákona jako celku.
h)	    Zákon vykazuje mnoho nedostatků, nejen koncepči)	ních. Při odmítnutí koncepčj)	ních připomínek prohlásili pracovníci ministerstva vnitra, jejichž tým vede náměstek ministra vnitra Václav Henych, že takové zadání dostali od ministra. 

     Předložení protiústavního návrhu zákona je poslední kapkou při posuzování ministrových postojů v dané věci. Neoprávněnosti zásahu, brutalita nebo nepřiměřenost jsou častými jevy u všech policejních sborů demokratických států. Bezvýhradná podpora ministra vnitra zásahu jako celku a téměř bezvýhradná podpora ke způsobu zásahu je ale neomluvitelná. Nepřijatelné byly zejména nepravdy šířené policií a opakované ministrem vnitra. Teprve po třech týdnech se veřejnost dočkala od premiéra určité sebekritiky a kritiky na adresu ministra a policie.

    Strana zelených je přesvědčena, že ministrem vnitra nemůže být člověk, který vidí jako své hlavní poslání obhajobu policie za všech okolností, nebo téměř za všech okolností a který jí chce dodatečně poskytovat větší pravomoci předložením návrhu protiústavního zákona. Strana zelených požaduje, aby František Bublan z funkce odstoupil, nebo byl odvolán.

   Strana zelených rovněž soudí, že vláda nemá jmenovat policejním prezidentem Vladislava Husáka, byť by to bylo jen proto, že jako náměstek tehdy již odstupujícího policejního prezidenta má plnou služební odpovědnost za nařízení zásahu proti Czechteku, za brutalitu některých policistů i za použití prostředků nepřiměřených situaci, a také za liknavý přístup policie ke kázeňskému potrestání některých policistů.

   Strana zelených rovněž požaduje ustavení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny, jejíž vyšetřování by se neomezilo na policejní zákrok proti CzechTeku, nýbrž zabývalo se i služebními, správními a trestními řízeními, která se v souvislosti se zákrokem konala nebo budou konat.

   Strana zelených požaduje, aby vláda uložila ministru vnitra, aby v součinnosti s ministrem spravedlnosti předložil koncepční návrh, jehož cílem bude zrušení inspekce ministra vnitra. Její pravomoci odhalovat trestnou činnost policistů by přešly například na inspekci státního zastupitelství či samostatný inspekční orgán, podřízený ministru spravedlnosti. Policejní orgány by také neměly vyšetřovat trestné činy poškozující policisty. Po zvolení koncepčního řešení bude třeba změnit zákon o Policii ČR, trestní řád a zákon o státním zastupitelství, Strana zelených se tak připojuje k mezinárodním mechanismům ochrany lidských práv (CAT, CPT), jež v souladu se smluvními závazky ČR již léta požadují, aby český stát oddělil vyšetřování trestných činů policistů od resortu vnitra, který v těchto věcech může být podjatý. 

   Na předním místě politického programu Strany zelených je ochrana životního prostředí. Ta je však jen součástí nové, lepší kvality života, o niž chceme usilovat i jako parlamentní strana po volbách v červnu příštího roku. Lepší kvalita života je podmíněna lepší ochranou lidských práv. Ta je základním prvkem právního státu a politického systému liberální demokracie, zaručené českým ústavním pořádkem. I Strana zelených je pevně rozhodnuta právní stát a demokracii hájit a rozvíjet.

   Proto jsme již bezvýhradně odsoudili zneužití policie proti CzechTeku koncem července na Tachovsku. Proto jsme nehovořili o škodách na pozemcích a životním prostředí vůbec a o tom, kdo je způsobil a proč. I kdyby byly tak velké, jak se uvádí z vládních zdrojů, jsou totiž nepoměrně menší než škody, které způsobil policejní zásah a zejména jeho důsledky.

    Strana zelených se připojila k té části české veřejnosti, která odmítá brutalitu policejního zásahu. Ani my nejsme ve své velké většině stoupenci hudby techno, i mnozí z nás ce cítí obtěžováni různými hudebními a sportovními produkcemi.

     Na základě právních rozborů důvodnosti zásahu jsme však dospěli k názoru, že zásah nebyl oprávněný zejména proto, že policie bránila účastníkům technoparty v použití veřejné cesty na louku, kterou jim majitel propůjčil, a navíc tím způsobila zastavení provozu na dálnici. Ze soukromého pozemku, kam policie neoprávněně vstoupila, vytlačovala účastníky technoparty na jiné pozemky, jejichž majitelé souhlas k použití nedali. Jednání policie bylo právě opačné než ochrana majetku, jímž se pokrytecky a nepravdivě oháněla. Záměrem policie nebylo chránit něčí majetek, ale potlačit zábavu technařů, kteří na ni mají – v míře neohrožujícím nadměrně veřejný pořádek –právo.
 
    Skutečnost, že část Senátu a Poslanecké sněmovny s podporou prezidenta republiky účelově kritizuje policejní zásah a následné vládní postoje, aby jako opozice získala politické sympatie, nemůže být pro Stranu zelených hlediskem při posuzování selhání právního státu, které je zřejmé jak z policejního zásahu a nedostatečné nápravy jeho nařízení i brutality, tak ze způsobu, jímž je předkládán nový zákon.


Dušan Lužný
vedoucí odborné sekce lidských práv Strany zelených

V Praze a v Brně 26. srpna 2005