MIME-Version: 1.0 Content-Type: multipart/related; boundary="----=_NextPart_01CDCE45.5BD7D870" Tento dokument je webová stránka tvořená jedním souborem, rovněž nazývaná soubor webového archivu. Zobrazí-li se tato zpráva, znamená to, že prohlížeč nebo editor nepodporuje soubory webových archivů. Stáhněte si prohlížeč, který podporuje webový archiv, například aplikaci Windows® Internet Explorer®. ------=_NextPart_01CDCE45.5BD7D870 Content-Location: file:///C:/253D8251/ROZSUDEKSOUDNIHODVORA_128_11.htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="us-ascii"
ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (velkého senátu)
3. července 2012(*)
„Právní ochrana počítačových
programů – Uvádění licencí
k ‚použitým‘ počítačový=
;m
programům staženým z internetu na trh – Smě=
;rnice
2009/24/ES – Článek 4 odst. 2 a čl. 5
odst. 1 – Vyčerpání práva na
rozšiřování – Pojem
‚oprávněný nabyvatel‘“
Ve věci C‑128/11,
jejímž předmětem je žádost
o rozhodnutí o předběžné otáz=
ce
na základě článku 267 SFEU, podaná
rozhodnutím Bundesgerichtshof (Německo) ze dne 3. ú=
nora
2011, došlým Soudnímu dvoru dne 14. března 201=
1,
v řízení
UsedSoft GmbH
proti
Oracle International Corp.,
SOUDNÍ DVŮR (velký senát),
ve složení V. Skouris, předseda, A. Tizzano,
J. N. Cunha Rodrigues, K. Lenaerts (zpravodaj), J.-C. Bonichot
a A. Prechal, předsedové senátů,
K. Schiemann, E. Juhász, A. Borg Barthet,
D. Šváby a M. Berger, soudci,
generální advokát: Y. Bot,
vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,
s přihlédnutím k písemné
části řízení a po jednání
konaném dne 6. března 2012,
s ohledem na vyjádření předložená:<= o:p>
– za UsedSoft GmbH=
B.
Ackermannem a A. Meisterernstem, Rechtsanwälte,
– za Oracle Intern=
ational
Corp. T. Heydn a U. Hornungem, Rechtsanwälte,
– za Irsko D.
O’Haganem, jako zmocněncem,
– za
španělskou vládu N. Díaz Abad, jako
zmocněnkyní,
– za francouzskou
vládu J. Gstalterem, jako zmocněncem,
– za italskou
vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci
s S. Fiorentinem, avvocato dello Stato,
– za Evropskou kom=
isi
J. Samnadda a F. W. Bulstem, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advoká=
;ta
na jednání konaném dne 24. dubna 2012,
vydává tento
Rozsudek
1 &n=
bsp; Žádost
o rozhodnutí o předběžné otáz=
ce
se týká výkladu čl. 4 odst. 2 a
čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu
a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právn&iacut=
e;
ochraně počítačových programů
(Úř. věst. L 111, s. 16).
2 &n=
bsp; Projednávaná
žádost byla předložena v rámci sporu mezi
společností UsedSoft GmbH (dále jen „UsedSoft̶=
0;)
a společností Oracle International Corp. (dále jen
„Oracle“) ve věci uvádění licencí
k „použitým“ počítačový=
;m
programům společnosti Oracle na trh společností UsedS=
oft.
Právní rámec
Mezinárodní právo
3 &n=
bsp; Světová
organizace duševního vlastnictví (WIPO) přijala dne
20. prosince 1996 v Ženevě smlouvu WIPO o pr&aacut=
e;vu
autorském (dále jen „smlouva o právu
autorském“). Tato smlouva byla jménem Evropského
společenství schválena rozhodnutím Rady 2000/278/=
ES
ze dne 16. března 2000 (Úř. věst. L 89,
s. 6; Zvl. vyd. 11/33, s. 208).
4 &n=
bsp; Článek
4 smlouvy o právu autorském nadepsaný
„Počítačové programy“ zní
následovně:
„Počítačové programy jsou
chráněny jako literární díla ve smyslu
článku 2 Bernské úmluvy. Tato ochrana se vztahuje=
na
počítačové programy bez ohledu na způsob nebo
formu jejich vyjádření.“
5 &n=
bsp; Článek
6 smlouvy o právu autorském nadepsaný
„Právo na rozšiřování“
stanoví:
„1. Autoři literár=
ních
a uměleckých děl mají výlučn&eacut=
e;
právo udílet svolení
k zpřístupnění originálu nebo
rozmnoženin svých děl veřejnosti prodejem nebo
jiným převodem vlastnictví.
2. Žádné
ustanovení této smlouvy neomezuje volnost smluvních st=
ran,
aby popřípadě stanovily podmínky, za nichž se =
po
prvním prodeji nebo jiném převodu vlastnictví
originálu nebo rozmnoženiny díla,
uskutečněném se svolením autora, uplatní
vyčerpání práva uvedeného v odstavci
1.“
6 &n=
bsp; Článek
8 smlouvy o právu autorském stanoví:
„[...] autoři literárních
a uměleckých děl [mají] výlučn&eac=
ute;
právo udílet svolení k jakémukoli
sdělování svých děl veřejnosti po dr&aa=
cute;tě
nebo bezdrátovými prostředky, včetně
zpřístupňování svých děl
veřejnosti takovým způsobem, že každý
může mít přístup k těmto
dílům na místě a v čase podle sv&eac=
ute;
individuální volby.“
7 &n=
bsp; V rámci
dohodnutých prohlášení
k článkům 6 a 7 smlouvy o právu
autorském se uvádí:
„Výrazy ‚rozmnoženiny‘
a ‚originál a rozmnoženiny‘,
použité v uvedených článcích jako
předměty práva na rozšiřování a&nb=
sp;práva
na pronájem podle zmíněných článk$=
7;,
se vztahují výlučně na trvalé rozmnožen=
iny,
které lze uvádět do oběhu jako hmotné př=
;edměty.“
Unijní právo
Směrnice 2001/29
8 &n= bsp; Dvacátý osmý a dvacátý devátý bod odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a&nb= sp;Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230) uvádí:<= o:p>
„(28) Ochrana autorského práva podle té=
to
směrnice zahrnuje výlučné právo na kontrolu
distribuce díla, které je součástí
hmotného předmětu. Prvním prodejem originálu
díla nebo jeho rozmnoženin nositelem autorského pr&aacut=
e;va
ve Společenství nebo s jeho souhlasem je vyčerp&aacut=
e;no
právo na kontrolu dalšího prodeje tohoto předmě=
;tu
ve Společenství. Toto právo by nemělo být
vyčerpáno ve vztahu k originálu díla nebo
k jeho rozmnoženinám prodaným nositelem
autorského práva nebo s jeho souhlasem mimo
Společenství. Práva na pronájem
a půjčování pro autory byla stanovena ve
směrnici 92/100/EHS. Právem na rozšiřován&iacu=
te;
stanoveným v této směrnici nejsou dotčena
ustanovení týkající se práv na
pronájem a půjčování uvedená
v kapitole I výše uvedené směrnice.
(29) Otázka
vyčerpání nevyvstává
v případě služeb, a zejména
v případě služeb on-line. Tato skutečnost se
rovněž týká hmotné rozmnoženiny d&iacut=
e;la
nebo jiného předmětu ochrany vyrobeného
[pořízené] uživatelem takové služby se =
souhlasem
nositele autorského práva. Otázka
vyčerpání proto nevyvstává ani
v případě pronájmu
a půjčování originálu
a rozmnoženin děl nebo jiných předmětů
ochrany, které jsou svou povahou službami. Na rozdíl od
CD-ROM nebo CD-I, kde je duševní vlastnictví
součástí nosiče, jmenovitě položky
zboží [který je zbožím], je ve skutečno=
sti
každá on-line služba úkonem, který by mě=
;l
podléhat schválení, pokud tak autorské pr&aacut=
e;vo
nebo právo s ním související
stanoví.“
9 &n=
bsp; V souladu
s čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29
nejsou touto směrnicí „dotčeny a nijak
ovlivněny stávající předpisy
Společenství týkající se [...]
právní ochrany počítačových
programů“.
10 &n=
bsp;Článek
3 směrnice 2001/29 stanoví:
„1. Členské
státy poskytnou autorům výlučné právo
udělit svolení nebo zakázat jakékoliv
sdělení jejich děl veřejnosti po drátě ne=
bo
bezdrátově včetně zpřístupnění
jejich děl veřejnosti takovým způsobem, že
každý jednotlivec ze strany veřejnosti má
k těmto dílům přístup z místa
a v době, které si zvolí.
[…]
3. Práva uvedená
v odstavcích 1 a 2 se nevyčerpají
žádným sdělením veřejnosti nebo
zpřístupněním veřejnosti podle tohoto
článku.“
11 &n=
bsp;Článek 4
uvedené směrnice nadepsaný „Právo na
rozšiřování“ stanoví:
„1. Členské
státy stanoví pro autory u originálů jejich
děl nebo jejich rozmnoženin výlučné prá=
vo
udělit svolení nebo zakázat jakoukoliv formu
veřejného rozšiřování prodejem nebo
jiným způsobem.
2. Právo na
rozšiřování se u originálu nebo
rozmnoženin díla ve Společenství nevyčerp&aacu=
te;
s výjimkou případu, kdy je první prodej nebo
jiný převod vlastnictví takového předmě=
tu
ve Společenství uskutečněn nositelem práv nebo
s jeho souhlasem.“
Směrnice 2009/24
12 &n=
bsp;Podle
prvního bodu odůvodnění směrnice 2009/24 se to=
uto
směrnicí provádí kodifikace směrnice Rady
91/250/EHS ze dne 14. května 1991 o právní
ochraně počítačových programů
(Úř. věst. L 122, s. 42).
13 &n=
bsp;Ze
sedmého bodu odůvodnění směrnice 2009/24
vyplývá, že „[p]ro účely této
směrnice se ‚počítačovým programem‘
rozumí programy v jakékoliv formě, včetně
těch, které jsou součástí technického
vybavení (hardware)“.
14 &n=
bsp;Podle
třináctého bodu odůvodnění uveden&eacut=
e;
směrnice „úkony spočívající
v nahrávání a provozování
nezbytném k využití oprávněně
nabyté rozmnoženiny programu a ani opravování
chyb v rozmnoženině nesmí být smluvně
zakázán[y]“.
15 &n=
bsp;Podle
čl. 1 odst. 1 směrnice 2009/24 „chrán&iacu=
te;
členské státy počítačové programy
autorskými právy stejně jako literární
díla ve smyslu Bernské úmluvy o ochraně
literárních a uměleckých děl“.
16 &n=
bsp;Podle
čl. 1 odst. 2 této směrnice se „[o]chrana
podle této směrnice [...] vztahuje na vyjádřen&iacu=
te;
počítačového programu v jakékoliv
formě“.
17 &n=
bsp;Článek
4 uvedené směrnice nadepsaný „Úkony
podléhající omezení“ stanoví:
„1. S výhradou
ustanovení článků 5 a 6 zahrnují
výlučná práva nositele práv ve smyslu
článku 2 právo činit sám a právo
udělovat svolení jinému k:
a) stálému nebo
dočasnému rozmnožování
počítačového programu jako celku nebo jeho
části, a to jakýmikoliv prostředky a v&nb=
sp;jakékoliv
formě. Pokud je takové rozmnožování
nezbytné pro zavedení, zobrazení, provoz, přenos =
nebo
ukládání počítačového programu=
do
paměti, vyžadují tyto rozmnožovací úkony
svolení nositele práva;
b) překladům,
zpracováním, úpravám a k jakék=
oliv
jiné změně počítačového programu
a k rozmnožování programu z těchto
úkonů vyplývajícímu, aniž jsou
dotčena práva osoby provádějící zm=
83;nu
programu;
c) jakékoliv formě
veřejného šíření
[rozšiřování], včetně pronájmu,
jehož předmětem je původní počíta=
69;ový
program nebo jeho rozmnoženiny.
2. První prodej rozmnože=
niny
počítačového programu ve Společenství
provedený nositelem práv nebo s jeho svolením je
vyčerpáním práva na šíření
[rozšiřování] této rozmnoženiny
v rámci Společenství s výjimkou pr&aacu=
te;va
na kontrolu dalšího pronájmu
počítačového programu nebo jeho
rozmnoženin.“
18 &n=
bsp;Článek 5
směrnice 2009/24 nadepsaný „Výjimky
z úkonů podléhajících
omezení“ ve svém odstavci 1 stanoví:
„Pokud nejsou ve smlouvě sjednána
zvláštní ustanovení, nevyžadují
svolení nositele práv úkony uvedené v
čl. 4 odst. 1 písm. a) a b), pokud se
jedná o úkony nezbytné k tomu, aby umož=
nily
oprávněnému nabyvateli užívat
počítačový program způsobem, ke kterému=
je
určen, včetně opravy chyb.“
Německé právo
19 &n=
bsp;Ustanoveními
§ 69c a 69d zákona o právu autorské=
;m
a právech s ním souvisejících [Gesetz
über Urheberrecht und verwandte Schutzrechte (Urheberrechtsgesetz)] ze=
dne
9. září 1965, ve znění změn
(dále jen „UrhG“), se ve vnitrostátním
právu provádí v prvním
případě článek 4 a ve druhém
případě článek 5 směrnice 2009/24.
Skutkový základ sporu v původním
řízení a předběžné otá=
zky
20 &n=
bsp;Společnost
Oracle vyvíjí a rozšiřuje
počítačové programy. Je nositelkou
výlučných užívacích práv
k těmto programům na základě autorského p=
ráva.
Je rovněž majitelkou německých slovních
ochranných známek a slovních ochranných
známek Společenství „Oracle“ zapsaných
mimo jiné pro počítačové programy.
21 &n=
bsp;Společnost
Oracle šíří počítačové prog=
ramy
dotčené v původním řízení,
totiž databázové programové vybavení,
v 85 % případů stahováním
přes internet. Zákazník stáhne rozmnože=
ninu
programu přímo do svého počítače
z internetové stránky společnosti Oracle. Jedn&aacu=
te;
se o počítačové programy typu
„klient-server“. Užívací právo
k takovému programu poskytnuté na základě
licenční smlouvy zahrnuje oprávnění mí=
;t
rozmnoženinu tohoto programu trvale uloženou na serveru
a oprávnění umožnit určitému
počtu uživatelů k této rozmnoženině
přístup tím, že bude nahrána do
operační paměti jejich osobních
počítačů. V rámci smlouvy
o údržbě programového vybavení mohou
být z internetové stránky společnosti Oracle
stahovány aktualizované verze dotčeného poč&=
iacute;tačového
programu („updates“) a programy sloužící
k odstraňování chyb („patches“). Na
žádost zákazníka mohou být dotčen&eac=
ute;
počítačové programy rovněž dodány =
na
CD-ROM nebo DVD.
22 &n=
bsp;Společnost
Oracle nabízí v případě
počítačových programů dotčených
v původním řízení ke každému
z těchto programů balíček licencí vž=
dy
pro nejméně 25 uživatelů. Podnik, který
potřebuje licenci pro 27 uživatelů, tak musí nab&yacu=
te;t
dvě licence.
23 &n=
bsp;Licenční
smlouvy společnosti Oracle k počítačovým
programům dotčeným v původním
řízení obsahují pod nadpisem „Poskytnut&eac=
ute;
právo“ následující ujednání=
:
„Platbou za služby získáváte
výhradně pro vnitřní obchodní úč=
ely
nevýlučné, nepřevoditelné
a bezplatné užívací právo na dobu
neurčitou ke všem produktům a službám,
které Oracle vyvíjí a zpřístupňu=
je
Vám na základě této smlouvy.“
24 &n=
bsp;Společnost
UsedSoft uvádí na trh „použité“ licen=
ce
k počítačovým programům,
a zejména uživatelské licence k poč&iacut=
e;tačovým
programům společnosti Oracle dotčeným
v původním řízení. Společnost Used=
Soft
za tímto účelem takové uživatelské
licence, či dokonce jejich části, nabývá od
zákazníků společnosti Oracle, pokud se
původně nabyté licence vztahují na počet
uživatelů překračující potřeby
prvního nabyvatele.
25 &n=
bsp;V říjnu
roku 2005 společnost UsedSoft zahájila
„zvláštní slevovou akci na programové
vybavení Oracle“, v jejímž rámci
nabízela k prodeji „již použité“
licence k počítačovým programům
společnosti Oracle dotčeným v původním
řízení. Přitom uváděla, že
všechny licence jsou aktuální v tom smyslu, že
smlouva o údržbě uzavřená
původním majitelem licence se společností Oracle
stále zakládá své účinky a =
82;e
legalita původního prodeje byla potvrzena
notářským zápisem.
26 &n=
bsp;Zákazníci
společnosti UsedSoft, kteří dosud nejsou držiteli
dotčeného počítačového programu
společnosti Oracle, rozmnoženinu programu poté, co
získají takovou „použitou“ licenci,
stáhnou přímo z internetové stránky
společnosti Oracle. Zákazníky, kteří již
tento počítačový program mají a licence
dokupují pro dodatečné uživatele, společnost U=
sedSoft
vybízí k tomu, aby rozmnoženinu
počítačového programu zavedli do osobních
počítačů uvedených uživatelů.
27 &n=
bsp;Společnost
Oracle podala žalobu k Landgericht München I
směřující k tomu, aby bylo společnosti
UsedSoft uloženo, aby se zdržela praktik zmíněn&yacut=
e;ch
v bodech 24 až 26 tohoto rozsudku. Tento soud
návrhovým žádáním společnosti
Oracle vyhověl. Odvolání podané
společností UsedSoft proti tomuto rozhodnutí bylo
zamítnuto. Tato společnost tedy následně podala
opravný prostředek „Revision“ k Bundesgerichts=
hof.
28 &n=
bsp;Podle
předkládajícího soudu jednání
společnosti UsedSoft, jakož i jejích
zákazníků zasahují do výlučnéh=
o práva
společnosti Oracle na stálé nebo dočasné
rozmnožování počítačových
programů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a)
směrnice 2009/24. Zákazníci společnosti UsedSoft se
podle uvedeného soudu nemohou opírat o právo,
které na ně bylo právoplatně převedeno
společností Oracle, za účelem rozmnožová=
;ní
počítačových programů.
Z licenčních smluv společnosti Oracle totiž
vyplývá, že užívací právo k&nb=
sp;programům
je „nepřevoditelné“. Zákazníci
společnosti Oracle v důsledku toho nejsou oprávně=
;ni
převést na třetí osoby právo na
rozmnožování těchto programů.
29 &n=
bsp;Vyřešení
sporu v původním řízení podle
předkládajícího soudu závisí na
otázce, zda se zákazníci společnosti UsedSoft moh=
ou
úspěšně dovolávat ustanovení
§ 69d odst. 1 UrhG, kterým se v německ&eacu=
te;m
právu provádí čl. 5 odst. 1 směrni=
ce
2009/24.
30 &n=
bsp;V tomto
ohledu nejprve vyvstává otázka, zda osoba, které
stejně jako zákazníkům společnosti UsedSoft ne=
bylo
užívací právo
k počítačovému programu poskytnuto nositelem
autorského práva, ale která se hodlá
dovolávat vyčerpání práva na rozši=
45;ování
rozmnoženiny počítačového programu, je
„oprávněným nabyvatelem“ této
rozmnoženiny ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2009=
/24.
Předkládající soud se domnívá, &=
2;e
tomu tak je. Vysvětluje, že způsobilost rozmnoženiny
počítačového programu obíhat na trhu
vyplývající z vyčerpání
práv na rozšiřování by z větš=
iny
ztratila svůj význam, kdyby nabyvatel takové
rozmnoženiny nebyl oprávněn počítačov&yac=
ute;
program rozmnožit. Užívání
počítačového programu totiž zpravidla
vyžaduje jeho rozmnožení – na rozdíl od u&=
2;ívání
jiných děl chráněných autorským
právem. Článek 5 odst. 1 směrnice 2009/24=
by
tak sloužil jako záruka vyčerpání prá=
va
na rozšiřování stanoveného v čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24.
31 &n=
bsp;Dále
si předkládající soud klade otázku, zda
v takovém případě jako ve věci
v původním řízení je právo na
rozšiřování rozmnoženiny
počítačového programu vyčerpáno ve smys=
lu
ustanovení § 69c bodu 3 druhé věty UrhG,
kterým se provádí čl. 4 odst. 2
směrnice 2009/24.
32 &n=
bsp;Lze
si představit několik výkladů. Zaprvé by
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 mohl být
použitelný v případě, že nositel aut=
orského
práva dá zákazníkovi svolení –
poté, co uzavřel licenční smlouvu –
k pořízení rozmnoženiny
počítačového programu prostřednictvím
stažení tohoto programu z internetu a jeho
uložení do počítače. Dotčené
ustanovení by právní následek
vyčerpání práva na
rozšiřování spojilo s prvním prodejem
rozmnoženiny programu a nepředpokládalo by nezbytn=
83;
uvedení hmotné rozmnoženiny
počítačového programu do oběhu. Zadruhé=
by
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 mohl být použ=
;itelný
per analogiam v případě prodeje
počítačového programu předávaného
on-line. Podle zastánců této teze existuje v tomto
ohledu nezamýšlená mezera v právní
úpravě („planwidrige Regelungslücke“)
v důsledku skutečnosti, že tvůrci této
směrnice nepředpokládali, ani neupravili
předávání počítačových
programů on-line. Zatřetí by čl. 4 odst. 2
uvedené směrnice mohl být nepoužitelný, poku=
d by
vyčerpání práva na
rozšiřování podle tohoto ustanovení st&aacut=
e;le
předpokládalo uvedení hmotné rozmnoženiny po=
čítačového
programu do oběhu nositelem práva nebo s jeho souhlasem.
Tvůrci směrnice 2009/24 by tak vědomě nevztáhli =
pravidlo
vyčerpání práva na
předávání počítačových
programů on-line.
33 &n=
bsp;Předkládající
soud si konečně klade otázku, zda se osoba, která
nabyla „použitou“ licenci, může pro
účely pořízení rozmnoženiny programu
– jak ve věci v původním řízen&iacu=
te;
činí zákazníci společnosti UsedSoft, kdy&=
2;
stáhnou rozmnoženinu programu společnosti Oracle do
počítače z internetové stránky té=
;to
společnosti nebo když ji stáhnou do operační
paměti jiných osobních počítačů
– dovolávat vyčerpání práva na
rozšiřování rozmnoženiny počíta=
69;ového
programu, kterou první nabyvatel pořídil se svolen&iacut=
e;m
nositele práva stažením s internetu, pokud tento
první nabyvatel svou rozmnoženinu smazal nebo již nepou=
82;ívá.
Předkládající soud se domnívá, &=
2;e
uplatnění per analogiam čl. 5 odst. 1 a
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 není
představitelné. Vyčerpání práva na
rozšiřování má podle něj pouze zaru=
9;it
způsobilost rozmnoženiny programu zhmotněné na
určeném datovém nosiči a prodané nosite=
lem
práva nebo s jeho souhlasem obíhat na trhu.
Účinek vyčerpání by tudíž nem=
83;l
být rozšířen na údaje
předávané on-line, které jsou nehmotnou hodnotou.=
34 &n=
bsp;Za
těchto podmínek se Bundesgerichtshof rozhodl přerušit
řízení a položit Soudnímu dvoru
následující předběžné otá=
zky:
„1) Je osoba, která se
může dovolávat vyčerpání práva na
rozšiřování rozmnoženiny
počítačového programu
‚oprávněným nabyvatelem‘ ve smyslu
čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24?
2) Pro případ, že
první otázka bude zodpovězena kladně,
vyčerpává se právo na
rozšiřování rozmnoženiny počíta=
69;ového
programu ve smyslu čl. 4 odst. 2 první čá=
sti
věty směrnice 2009/24, pokud nabyvatel pořídil
rozmnoženinu se svolením nositele práv stažen&iacut=
e;m
programu z internetu na nosič dat?
3) Pro případ, že
i druhá otázka bude zodpovězena kladně,
může se i taková osoba, která nabyla licenci
k ‚použitému‘ počítačov&eacut=
e;mu
programu, za účelem pořízení rozmnoženi=
ny
programu jako ‚oprávněný nabyvatel‘ podle
čl. 5 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 první
části věty směrnice 2009/24 dovolávat
vyčerpání práva na
rozšiřování rozmnoženiny počíta=
69;ového
programu pořízené prvním nabyvatelem se
svolením nositele práv stažením programu
z internetu na nosič dat, pokud tento první nabyvatel svoji
rozmnoženinu smazal nebo již nepoužívá?“=
K předběžným otázkám
Ke druhé otázce
35 &n=
bsp;Podstatou
druhé otázky předkládajícího soudu,
kterou je třeba se zabývat v první řadě, =
je,
zda a za jakých podmínek může být
v důsledku stažení rozmnoženiny
počítačového programu z internetu se
svolením nositele autorského práva vyčerpá=
no
právo na rozšiřování této
rozmnoženiny v Evropské unii ve smyslu čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24.
36 &n=
bsp;Je
třeba připomenout, že podle čl. 4 odst. 2
směrnice 2009/24 je první prodej rozmnoženiny
počítačového programu v Unii provedený
nositelem autorského práva nebo s jeho svolením
vyčerpáním práva na
rozšiřování této rozmnoženiny
v rámci Unie.
37 &n=
bsp;Z předkládacího
rozhodnutí vyplývá, že sám nositel
autorského práva, v projednávaném
případě společnost Oracle, pro své
zákazníky v Unii, kteří si přejí
užívat jeho počítačový program,
zpřístupňuje rozmnoženinu tohoto programu, kterou lze
stáhnout z jeho internetové stránky.
38 &n=
bsp;Za
účelem určení, zda v takové situaci, ja=
ko
je situace dotčená v původním
řízení, je právo nositele autorského pr&aa=
cute;va
na rozšiřování vyčerpáno, je
důležité v první řadě ověř=
it,
zda lze smluvní vztah mezi tímto nositelem a jeho
zákazníkem, v jehož rámci ke stažen&iac=
ute;
rozmnoženiny dotčeného počítačového
programu došlo, kvalifikovat jako „první prodej
rozmnoženiny počítačového programu“ ve
smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24.
39 &n=
bsp;Podle
ustálené judikatury z požadavků na jednotn&eac=
ute;
uplatňování unijního práva
a požadavků zásady rovnosti vyplývá,
že znění ustanovení unijního práva,
které výslovně neodkazuje na právo
členských států za účelem vymezen&iacut=
e;
svého smyslu a dosahu, musí být zpravidla
vykládáno autonomním a jednotným způs=
obem
v celé Unii (viz zejména rozsudky ze dne
16. července 2009, Infopaq International, C‑5/08, Sb. rozh.
s. I‑6569, bod 27; ze dne 18. října 2011,
Brüstle, C‑34/10, dosud nezveřejněný ve
Sbírce rozhodnutí, bod 25, jakož i ze dne
26. dubna 2012, DR a TV2 Danmark, C‑510/10, dosud
nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod =
33).
40 &n=
bsp;Text
směrnice 2009/24 přitom neobsahuje žádný odkaz=
na
vnitrostátní právo, pokud jde o význam poj=
mu
„prodej“ obsaženého v čl. 4 odst. 2
této směrnice. Z toho tedy vyplývá, že =
je
třeba mít pro účely použití uveden&eacu=
te;
směrnice za to, že tento pojem představuje autonomní
pojem unijního práva, který je třeba vyklá=
dat
na území Unie jednotně (v tomto smyslu viz
výše uvedený rozsudek DR a TV2 Danmark, bod 34=
).
41 &n=
bsp;Tento
závěr je posílen předmětem
a účelem směrnice 2009/24. Ze čtvrtého
a pátého bodu odůvodnění této
směrnice, která se zakládá na
článku 95 ES, jemuž odpovídá
článek 114 SFEU, totiž vyplývá,
že jejím cílem je odstranit rozdíly mezi
právními předpisy členských států=
;,
které narušují fungování vnitřn&iacut=
e;ho
trhu, pokud jde o počítačové programy.
Jednotný výklad tohoto pojmu „prodej“ je při=
tom
nutný, jinak by se ochrana přiznaná uvedenou
směrnicí nositelům autorského práva mohla
lišit v závislosti na použitelném
vnitrostátním právu.
42 &n=
bsp;Podle
obecně přijímané definice je „prodej“
smlouvou, kterou jedna osoba výměnou za zaplacení ceny na
jinou osobu převádí svá vlastnická
práva k hmotnému či nehmotnému statku,
který jí patří. Z toho vyplývá,
že obchodní transakce, v jejímž důsledku
podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 docház&iacu=
te;
k vyčerpání práva na rozšiřov&aacu=
te;ní
v souvislosti s rozmnoženinou
počítačového programu, musí zahrnovat
převedení vlastnického práva k této
rozmnoženině.
43 &n=
bsp;Společnost
Oracle tvrdí, že neprovádí prodej rozmnoženin
svých počítačových programů
dotčených v původním řízení.
V tomto ohledu vysvětluje, že svým
zákazníkům na své internetové strán=
ce
bezplatně zpřístupňuje rozmnoženinu
dotčeného programu a že tito zákazníci
mohou tuto rozmnoženinu stáhnout. Takto stažená
rozmnoženina však může být těmito
zákazníky užívána jen tehdy, když se
společností Oracle uzavřeli uživatelskou
licenční smlouvu. Takovou licencí je
zákazníkům společnosti Oracle poskytnuto
nevýlučné a nepřevoditelné
užívací právo k dotčenému
počítačovému programu na dobu neurčitou. Podle
společnosti Oracle přitom ani bezplatné zpříst=
upnění
rozmnoženiny, ani uzavření uživatelské
licenční smlouvy nezahrnuje převod vlastnického
práva k této rozmnoženině.
44 &n=
bsp;V tomto
ohledu je třeba podotknout, že stažení rozmnožen=
iny
počítačového programu a uzavření
uživatelské licenční smlouvy ve vztahu
k této rozmnoženině tvoří
nedílný celek. Stažení rozmnoženiny
počítačového programu totiž není
účelné, pokud uvedenou rozmnoženinu nemůže
její držitel používat. Tyto dvě transakce
tudíž musí být za účelem své
právní kvalifikace přezkoumány jako celek (obdobn=
ě
viz rozsudek ze dne 6. května 2010, Club Hotel Loutraki
a další, C‑145/08 a C‑149/08, Sb. rozh. s.&nbs=
p;I‑4165,
bod 48 a 49, jakož i citovaná judikatura).
45 &n=
bsp;Pokud
jde o otázku, zda v takové situaci, jako je situace
dotčená v původním řízení,
dotčené obchodní transakce zahrnují převod
vlastnického práva k rozmnoženině
počítačového programu, je třeba konstatovat,
že z předkládacího rozhodnutí
vyplývá, že zákazník společnosti Orac=
le,
který stáhne rozmnoženinu dotčeného
počítačového programu a který s to=
uto
společností uzavře uživatelskou licenční
smlouvu týkající se uvedené rozmnoženiny,
získává výměnou za zaplacení ceny na
neomezenou dobu užívací právo k této
rozmnoženině. Cílem zpřístupnění
rozmnoženiny počítačového programu
společnosti Oracle touto společností
a uzavření související uživatelsk&eacut=
e;
licenční smlouvy je tak umožnit trvalé
užívání uvedené rozmnoženiny jej&iacu=
te;mi
zákazníky výměnou za zaplacení ceny,
která má nositeli autorského práva zajistit
odměnu odpovídající hospodářské
hodnotě rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem=
.
46 &n=
bsp;Za
těchto podmínek zahrnují transakce
zmíněné v bodě 44 tohoto rozsudku, jsou-li
posuzovány jako celek, převod vlastnického práva
k rozmnoženině dotčeného
počítačového programu.
47 &n=
bsp;V tomto
ohledu je v takové situaci, jako je situace dotčená
v původním řízení, nerozhodné,
že rozmnoženina počítačového programu byla
zákazníkovi zpřístupněna nositelem
příslušného práva stažením
z jeho internetové stránky nebo na takovém
hmotném nosiči, jakým je CD-ROM nebo DVD. Přesto=
82;e
i v posledně uvedeném případě nositel
příslušného práva právo
zákazníka užívat dodanou rozmnoženinu
počítačového programu formálně
odděluje od transakce spočívající
v předání rozmnoženiny tohoto programu
zákazníkovi na hmotném nosiči, je transakce
spočívající ve stažení rozmnožen=
iny
počítačového programu z takového
nosiče od transakce spočívající
v uzavření licenční smlouvy z důvod&=
#367;
vysvětlených v bodě 44 tohoto rozsudku z hlediska
nabyvatele neoddělitelná. Vzhledem k tomu, že nabyvat=
el,
který stáhne rozmnoženinu dotčeného poč=
ítačového
programu s použitím takového hmotného
nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, a uzavře
související uživatelskou licenční smlouvu,
získá právo uvedenou rozmnoženinu uží=
vat
po neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny, je tř=
eba
mít za to, že tyto dvě transakce zahrnují
v případě zpřístupnění
rozmnoženiny dotčeného počítačového
programu prostřednictvím takového hmotného
nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD, i převod vlastnického
práva k uvedené rozmnoženině.
48 &n=
bsp;Je
tudíž třeba mít za to, že v takové
situaci, jako je situace dotčená v původním
řízení, představuje předání
rozmnoženiny počítačového programu nositelem
autorského práva zákazníkovi spolu
s uzavřením uživatelské licenční
smlouvy mezi týmiž stranami „první prodej
rozmnoženiny počítačového programu“ ve
smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24.
49 &n=
bsp;Jak
zdůrazňuje generální advokát
v bodě 59 svého stanoviska, pokud by výraz
„prodej“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice
2009/24 nebyl vykládán extenzivně tak, aby zahrnul
veškeré formy uvádění produktu na trh, kter&=
eacute;
se vyznačují poskytnutím užívacího
práva k rozmnoženině počítačov&eacut=
e;ho
programu na neomezenou dobu výměnou za zaplacení ceny,
která má nositeli autorského práva zajistit
odměnu odpovídající hospodářské
hodnotě rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem,
byl by užitečný účinek tohoto ustanovení
ohrožen, jelikož by k obejití pravidla
vyčerpání práva a ke zbavení tohoto
pravidla jakéhokoli dosahu stačilo, aby dodavatelé danou
smlouvu kvalifikovali jako „licenční“, a nikoli
jako „kupní“.
50 &n=
bsp;Zadruhé
argument společnosti Oracle a Evropské komise, podle
něhož zpřístupnění rozmnoženiny
počítačového programu na internetové
stránce nositele autorského práva představuje
„zpřístupnění veřejnosti“ ve smyslu
čl. 3 odst. 1 směrnice 2001/29, které v sou=
ladu
s čl. 3 odst. 3 této směrnice nemůže
vést k vyčerpání práva na
rozšiřování této rozmnoženiny, nelze
přijmout.
51 &n=
bsp;Z ustanovení
čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 2001/29
totiž vyplývá, že touto směrnicí
„nejsou [...] dotčeny a nijak ovlivněny
stávající předpisy [unijního práva]
týkající se [...] právní ochrany
počítačových programů“ přiznan&eacu=
te;
směrnicí 91/250, která byla následně
kodifikována směrnicí 2009/24. Ustanovení
směrnice 2009/24, a zejména jejího čl. 4
odst. 2, představují tedy lex specialis ve vztahu
k ustanovením směrnice 2001/29, takže i za
předpokladu, že by smluvní vztah dotčený
v původním řízení nebo někter&yacu=
te;
z jeho aspektů mohl rovněž spadat do působnosti po=
jmu
„sdělování veřejnosti“ ve smyslu
čl. 3 odst. 1 posledně uvedené směrnice, by
nadále platilo, že „první prodej rozmnoženiny
počítačového programu“ ve smyslu čl.&nbs=
p;4
odst. 2 směrnice 2009/24 je v souladu s týmž
ustanovením vyčerpáním práva na
rozšiřování této rozmnoženiny.
52 &n=
bsp;Kromě
toho z bodu 46 tohoto rozsudku vyplývá, že
v takové situaci, jako je situace dotčená
v původním řízení, nositel autorsk&eacu=
te;ho
práva převádí vlastnické právo
k rozmnoženině počítačového programu=
na
svého zákazníka. Přitom, jak uvádí
generální advokát v bodě 73 svého
stanoviska, z čl. 6 odst. 1 smlouvy o právu
autorském, v jehož světle musí být
články 3 a 4 směrnice 2001/29
v největším možném rozsahu
vykládány (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 17. d=
ubna
2008, Peek & Cloppenburg, C‑456/06, Sb. rozh. s. I‑273=
1,
bod 30), vyplývá, že v důsledku existence
převodu vlastnického práva se „sdělení
veřejnosti“ upravené v článku 3 té=
;to
směrnice mění na úkon
spočívající
v rozšiřování uvedený
v článku 4 uvedené směrnice, který
může – jsou-li splněny podmínky stanovené
v odstavci 2 posledně uvedeného článku –
stejně jako „první prodej rozmnoženiny
počítačového programu“ uvedený v
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vést
k vyčerpání práva na rozšiřov&aacu=
te;ní.
53 &n=
bsp;Zatřetí
je dále nutné přezkoumat, zda – jak tvrdí
společnost Oracle, vlády, které předložily
Soudnímu dvoru vyjádření, a Komise – se
vyčerpání práva na
rozšiřování stanovené v čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24 vztahuje pouze na hmotné statky,
a nikoli na nehmotné rozmnoženiny
počítačových programů stažených
prostřednictvím internetu. Uvedení
zúčastnění v tomto ohledu odkazují na
znění čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, na
dvacátý osmý a dvacátý
devátý bod odůvodnění směrnice 2001/29,=
na
článek 4 posledně uvedené směrnice ve
spojení s článkem 8 smlouvy o právu
autorském a na dohodnuté prohlášení ve
vztahu k článkům 6 a 7 uvedené smlou=
vy,
jejíž provedení je jedním z cílů
směrnice 2001/29.
54 &n=
bsp;Kromě
toho dvacátý devátý bod odůvodněn&iac=
ute;
směrnice 2001/29 podle Komise potvrzuje, že „[o]tázka
vyčerpání nevyvstává
v případě služeb, a zejména
v případě služeb on-line“.
55 &n=
bsp;V tomto
ohledu je třeba nejprve konstatovat, že z čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24 nevyplývá, že by
vyčerpání práva na rozšiřován&ia=
cute;
rozmnoženin počítačových programů
stanovené v tomto ustanovení bylo omezeno na
rozmnoženiny počítačových programů,
které jsou součástí takového hmotné=
ho
nosiče, jako je CD-ROM nebo DVD. Naopak je třeba mít za to,
že uvedené ustanovení tím, že bez
dalšího upřesnění hovoří
o „prodeji rozmnoženiny počítačového
programu“, nijak nerozlišuje v závislosti na tom, zda
má dotčená rozmnoženina hmotnou či nehmotnou
formu.
56 &n=
bsp;Dále
je třeba připomenout, že směrnice 2009/24, která=
se
týká konkrétně právní ochrany po=
69;ítačových
programů, představuje lex specialis ve vztahu ke směr=
nici
2001/29.
57 &n=
bsp;Z ustanovení
čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/24 přitom
vyplývá, že „[o]chrana podle této směr=
nice
se vztahuje na vyjádření počítačov&eacu=
te;ho
programu v jakékoli formě“. Sedmý bod
odůvodnění uvedené směrnice v tomto ohledu
upřesňuje, že se „počítačovým
programem“, jehož ochranu má tato směrnice
zajišťovat, „rozumí programy v jakékoli
formě, včetně těch, které jsou
součástí technického vybavení
(hardware)“.
58 &n=
bsp;Z výše
uvedených ustanovení tak jasně vyplývá
vůle unijního zákonodárce nahlížet pro
účely ochrany stanovené směrnicí 2009/24 na
hmotné i nehmotné rozmnoženiny
počítačového programu jako na rovnocenné.
59 &n=
bsp;Za
těchto podmínek je třeba mít za to, že
vyčerpání práva na rozšiřován&ia=
cute;
stanovené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 se
týká současně jak hmotných, tak
nehmotných rozmnoženin počítačového
programu, a tudíž i rozmnoženin
počítačových programů, které byly p"=
5;i
svém prvním prodeji staženy z internetu do
počítače prvního nabyvatele.
60 &n=
bsp;Pojmy
použité ve směrnicích 2001/29 a 2009/24 s=
ice
musí mít v zásadě tentýž
význam (viz rozsudek ze dne 4. října 2011, Football
Association Premier League a další, C‑403/08 a CR=
09;429/08,
dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí,
body 187 a 188). Avšak i za předpokladu, že by
čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/29, vykládaný=
ve
světle dvacátého osmého
a dvacátého devátého bodu odůvodn=
3;ní
této směrnice, jakož i ve světle smlouvy
o právu autorském, jejíž provedení je
cílem směrnice 2001/29 (rozsudek ze dne 9. února 20=
12,
Luksan, C‑277/10, dosud nezveřejněný ve Sbírce
rozhodnutí, bod 59), v souvislosti s díly,
která spadají do působnosti této směrnice,
uváděl, že se vyčerpání práva na
rozšiřování týká jen hmotných
předmětů, nemohla by tato okolnost s ohledem na
rozdílnou vůli vyjádřenou unijním
zákonodárcem v konkrétním kontextu
směrnice 2009/24 mít vliv na výklad čl. 4
odst. 2 posledně uvedené směrnice.
61 &n=
bsp;Je
ještě třeba dodat, že prodej
počítačového programu na CD-ROM nebo DVD a pro=
dej
počítačového programu stažením
z internetu jsou z hospodářského hlediska
podobné. Způsob předání on-line je totiž
funkčním ekvivalentem předání na hmotn&eacut=
e;m
nosiči. Výklad čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/=
24
ve světle zásady rovného zacházení potvrzu=
je,
že účinek vyčerpání práva na
rozšiřování upraveného v uvedeném
ustanovení nastává po prvním prodeji
rozmnoženiny počítačového programu v Unii
nositelem autorského práva nebo s jeho svolením
nezávisle na tom, zda se prodej týká hmotné =
69;i
nehmotné rozmnoženiny uvedeného programu.
62 &n=
bsp;Pokud
jde o argument Komise, podle něhož unijní právo
nestanoví vyčerpání práva na
rozšiřování v případě slu&=
2;eb,
je nutné připomenout, že cílem zásady
vyčerpání práva na
rozšiřování děl chráněných
autorským právem je odstranit omezení
rozšiřování uvedených děl, která
nejsou nezbytná pro zachování
zvláštního předmětu dotčeného
duševního vlastnictví, za účelem
zabránění rozdělení trhů (v tomto
smyslu viz rozsudky ze dne 28. dubna 1998, Metronome Musik, C‑20=
0/96,
Recueil, s. I‑1953, bod 14; ze dne 22. zář=
í
1998, FDV, C‑61/97, Recueil, s. I‑5171, bod 13,
jakož i výše uvedený rozsudek Football Associa=
tion
Premier League a další, bod 106).
63 &n=
bsp;Omezit
za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené
v původním řízení, použití
zásady vyčerpání práva na
rozšiřování stanovené v čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24 pouze na rozmnoženiny
počítačových programů prodávané =
na
hmotném nosiči, by nositeli autorského práva
umožnilo kontrolovat další prodej rozmnoženin,
které byly staženy z internetu, a při
každém dalším prodeji opětovně požad=
ovat
odměnu, i když získání
přiměřené odměny již bylo uvedenému
nositeli umožněno prvním prodejem dotčené rozm=
noženiny.
Takové omezení dalšího prodeje rozmnoženin
počítačových programů stažených
prostřednictvím internetu by překračovalo meze toho, =
co
je nezbytné pro zachování zvláštního
předmětu dotčeného duševního
vlastnictví (v tomto smyslu viz výše uvedený
rozsudek Football Association Premier League a další,
body 105 a 106).
64 &n=
bsp;Začtvrté
je ještě třeba přezkoumat, zda – jak tvrdí
společnost Oracle – vyčerpání práva
stanoveného v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24
každopádně brání smlouva
o údržbě programového vybavení
uzavřená prvním nabyvatelem, jelikož rozmnožen=
ina
počítačového programu, kterou může
první nabyvatel převést na druhého nabyvatele, by
již nebyla rozmnoženinou, kterou si stáhl, ale novou
rozmnoženinou uvedeného programu.
65 &n=
bsp;V tomto
ohledu z předkládacího rozhodnutí
vyplývá, že „použité“ licence
nabízené společností UsedSoft jsou „aktu&aa=
cute;lní“
v tom smyslu, že spolu s prodejem rozmnoženiny
počítačového programu společností Oracle
jejímu zákazníkovi byla ve vztahu k této
rozmnoženině uzavřena smlouva o údržbě=
.
66 &n=
bsp;Je
třeba uvést, že vyčerpání práva =
na
rozšiřování rozmnoženiny
počítačového programu podle čl. 4 odst.&n=
bsp;2
směrnice 2009/24 se týká pouze rozmnoženin,
které byly předmětem prvního prodeje v Unii
nositelem autorského práva nebo s jeho svolením.
Nevztahuje se na takové smlouvy o poskytnutí služeb,
jako jsou smlouvy o údržbě, které jsou od
takového prodeje oddělitelné a které byly
uzavřeny, popřípadě i na dobu určitou,
v okamžiku uvedeného prodeje.
67 &n=
bsp;Nicméně
uzavření takové smlouvy o údržbě, =
jako
jsou smlouvy dotčené v původním
řízení, v okamžiku prodeje nehmotné
rozmnoženiny počítačového programu má t=
en
účinek, že původně koupená rozmnožen=
ina
je opravena a aktualizována. Dokonce
i v případě, že je smlouva
o údržbě uzavřena na dobu určitou, mus&iacu=
te;
být konstatováno, že funkce opravené,
pozměněné či doplněné na základ=
83;
takové smlouvy jsou nedílnou součástí p=
67;vodně
stažené rozmnoženiny a mohou být jejím
nabyvatelem užívány bez časového omezen&iacu=
te;,
a to i v případě, že se tento nabyvatel
následně rozhodne neobnovit svou smlouvu
o údržbě.
68 &n=
bsp;Za
takových podmínek je třeba mít za to, že se
vyčerpání práva na rozšiřován&ia=
cute;
stanovené v čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vztah=
uje
na prodanou rozmnoženinu počítačového programu,
tak jak byla opravena a aktualizována nositelem autorské=
ho
práva.
69 &n=
bsp;Je
však třeba zdůraznit, že v případě=
;,
kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na poč=
et
uživatelů překračující jeho potřeby,=
jak
je uvedeno v bodech 22 a 24 tohoto rozsudku, není ten=
to
nabyvatel v důsledku vyčerpání práva na
rozšiřování stanoveného v čl. 4
odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto licenci
rozdělit a dále prodat pouze užívací
práva k dotčenému počítačové=
;mu
programu odpovídající počtu uživatelů,
který určil.
70 &n=
bsp;Původní
nabyvatel, který přistoupí k dalšímu
prodeji hmotné či nehmotné rozmnoženiny
počítačového programu, ve vztahu k ní=
382;
je právo na rozšiřování
náležející nositeli autorského práva
vyčerpáno v souladu s čl. 4 odst. 2
směrnice 2009/24, totiž musí učinit svou vlastn&iacut=
e;
rozmnoženinu v okamžiku jejího dalšího
prodeje nepoužitelnou, aby se vyhnul porušení
výlučného práva na rozmnožování
počítačového programu stanoveného v
čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24
náležejícího autorovi tohoto programu. Přitom
v takové situaci, jako je situace zmíněná v&=
nbsp;předcházejícím
bodě, bude zákazník nositele autorského prá=
;va
i nadále užívat rozmnoženinu
počítačového programu nainstalovanou na jeho server=
u,
a tedy ji neučiní nepoužitelnou.
71 &n=
bsp;Kromě
toho, i kdyby nabyvatel dodatečných
užívacích práv k dotčenému
počítačovému programu neprovedl novou instalaci =
211;
a tudíž ani nepořídil novou rozmnoženinu
– uvedeného programu na svém serveru, je nutné
konstatovat, že by se účinek vyčerpání
práva na rozšiřování stanoveného v
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 na taková
užívací práva každopádně
nevztahoval. V takovém případě se totiž
nabytí dodatečných užívacích pr&aacut=
e;v
nevztahuje k rozmnoženině, v jejímž
případě bylo právo na
rozšiřování podle uvedeného ustanovení
vyčerpáno. Nabytí dodatečných práv
má naopak pouze umožnit rozšíření
počtu uživatelů té rozmnoženiny, kterou sá=
;m
nabyvatel dodatečných práv na svůj server již
instaloval.
72 &n=
bsp;Na
základě všech výše uvedených úva=
h je
třeba na druhou položenou otázku odpovědět, &=
2;e
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 musí být
vykládán v tom smyslu, že se právo na
rozšiřování rozmnoženiny
počítačového programu vyčerpá, pokud
nositel autorského práva, který udělil svolen&iac=
ute;
byť i s bezúplatným stažením
této rozmnoženiny z internetu na nosič dat, poskytl
rovněž – výměnou za zaplacení ceny,
která mu má zajistit odměnu
odpovídající hospodářské hodnot=
3;
rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem –
k uvedené rozmnoženině užívací
právo bez časového omezení.
K první a třetí otázce
73 &n=
bsp;Podstatou
první a třetí otázky
předkládajícího soudu je, zda a za jak&yacut=
e;ch
podmínek nabyvatel takových „použitých̶=
0;
licencí k počítačovým programům, j=
ako
jsou licence prodávané společností UsedSoft,
může být v důsledku vyčerpání
práva na rozšiřování stanoveného v
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 považován za
„oprávněného nabyvatele“ ve smyslu
čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24, který má
v souladu s posledně uvedeným ustanovením
právo na rozmnožení dotčeného
počítačového programu, aby mohl uvedený prog=
ram
užívat způsobem, ke kterému je určen.
74 &n=
bsp;Z ustanovení
čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 vyplývá,
že pokud nejsou ve smlouvě sjednána
zvláštní ustanovení, nevyžaduje rozmnož=
ení
počítačového programu svolení autora program=
u,
pokud je takové rozmnožení nezbytné k tomu, =
aby
umožnilo oprávněnému nabyvateli užívat
počítačový program způsobem, ke kterému=
je
určen, včetně opravy chyb.
75 &n=
bsp;Pokud
zákazník nositele autorského práva koupí=
rozmnoženinu
počítačového programu nacházejíc&iacu=
te;
se na internetové stránce uvedeného nositele prá=
;va,
pořizuje tím, že uvedenou rozmnoženinu stáhne =
do svého
počítače, její další rozmnoženinu,
která je povolena podle čl. 5 odst. 1 směrnice
2009/24. Jedná se totiž o rozmnoženinu nezbytnou
k tomu, aby umožnila oprávněnému nabyvateli
užívat počítačový program způsobem=
, ke
kterému je určen.
76 &n=
bsp;Třináctý
bod odůvodnění směrnice 2009/24 navíc
uvádí, „že úkony
spočívající v nahrávání
a provozování nezbytném k využití
oprávněně nabyté rozmnoženiny programu […=
;]
nesmí být smluvně zakázán[y]“.
77 &n=
bsp;Dále
je třeba připomenout, že právo nositele autorsk&eacut=
e;ho
práva na rozšiřování se v souladu s
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 vyčerpá
prvním prodejem jakékoli rozmnoženiny, ať již
hmotné či nehmotné, jeho
počítačového programu v Unii provedeným
tímto nositelem práva nebo s jeho svolením.
Z toho vyplývá, že podle tohoto ustanovení
a nehledě na existenci smluvních ujednání
zakazujících následný převod již
nemůže nositel dotčeného práva bránit
dalšímu prodeji této rozmnoženiny.
78 &n=
bsp;Je
sice pravda, že – jak vyplývá z bodu 70 tohoto
rozsudku – původní nabyvatel hmotné či
nehmotné rozmnoženiny počítačového
programu, ve vztahu k níž je právo nositele
autorského práva na rozšiřování
vyčerpáno v souladu s čl. 4 odst. 2
směrnice 2009/24, který přistoupí k její=
;mu
dalšímu prodeji, musí učinit rozmnoženinu
staženou do svého počítače v okamžiku
jejího dalšího prodeje nepoužitelnou, aby se vyhnul
porušení výlučného práva uveden&eacut=
e;ho
nositele stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm.&nbs=
p;a)
směrnice 2009/24 na rozmnožování jeho
počítačového programu.
79 &n=
bsp;Jak
správně uvádí společnost Oracle,
ověření skutečnosti, že taková
rozmnoženina byla učiněna nepoužitelnou, se mů&=
2;e
ukázat jako obtížně proveditelné. Nositel
autorského práva, který šíří
rozmnoženiny počítačového programu
vypálené na takový hmotný nosič, jako je
CD-ROM nebo DVD, však čelí stejné obtíž=
i,
neboť může jen velmi obtížně ověř=
it,
zda původní nabyvatel nevytvořil rozmnoženiny
počítačového programu, které bude
i nadále užívat poté, co prodal svůj
hmotný nosič. Za účelem vyřešení
této obtíže může distributor – ať
již „klasický“ či
„elektronický“ – využít ochranná
opatření technické povahy, jako jsou aktivačn&iacut=
e;
kódy k produktu.
80 &n=
bsp;Jelikož
nositel autorského práva nemůže bránit
dalšímu prodeji rozmnoženiny
počítačového programu, ve vztahu k ní=
382;
je právo uvedeného nositele na rozšiřován&ia=
cute;
vyčerpáno podle čl. 4 odst. 2 směrnice 2009=
/24,
je třeba mít za to, že druhý nabyvatel této
rozmnoženiny, jakož i každý následn&yacut=
e;
nabyvatel představuje jejího „oprávněné=
;ho
nabyvatele“ ve smyslu čl. 5 odst. 1 směrnice 2009=
/24.
81 &n=
bsp;V případě
dalšího prodeje rozmnoženiny
počítačového programu jejím prvním
nabyvatelem tudíž bude nový nabyvatel moci v soulad=
u s
čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 do svého
počítače stáhnout rozmnoženinu, která mu
byla prodána prvním nabyvatelem. Na takové
stažení musí být nahlíženo jako na
nezbytné rozmnožení počítačového
programu, které má tomuto novému nabyvateli umožn=
it
užívat tento program způsobem, ke kterému je
určen.
82 &n=
bsp;Argument
společnosti Oracle, Irska, jakož i francouzské
a italské vlády, podle něhož se pojem
„oprávněný nabyvatel“ uvedený v č=
;l. 5
odst. 1 směrnice 2009/24 týká pouze nabyvatele,
který je oprávněn počítačový pro=
gram
užívat podle licenční smlouvy uzavřené
přímo s nositelem autorského práva, nelze
přijmout.
83 &n=
bsp;Takový
argument by totiž měl za následek, že by bylo nositeli
autorského práva umožněno bránit
s odvoláním na jeho výlučné prá=
;vo
na rozmnožování stanovené v čl. 4
odst. 1 písm. a) směrnice 2009/24 skutečné=
;mu
využití jakékoli „použité“
rozmnoženiny, ve vztahu k níž bylo jeho právo =
na
rozšiřování vyčerpáno v souladu s
čl. 4 odst. 2 této směrnice, a zbavilo by t=
ak
vyčerpání práva na
rozšiřování stanovené v uvedeném
čl. 4 odst. 2 užitečného účinku=
.
84 &n=
bsp;Pokud
jde o takovou situaci, jako je situace dotčená
v původním řízení, je nutné
připomenout, že v bodech 44 a 48 tohoto rozsudku bylo k=
onstatováno,
že stažení rozmnoženiny
počítačového programu, která se naléz=
á
na internetové stránce nositele práva, na server
zákazníka a uzavření uživatelské
licenční smlouvy ve vztahu k této
rozmnoženině tvoří nedílný celek,
který je třeba jako celek kvalifikovat jako prodej. S ohle=
dem
na toto nedílné spojení mezi rozmnoženinou
nacházející se na internetové stránce
nositele autorského práva, tak jak byla následně
opravena a aktualizována, a uživatelskou licenc&iacut=
e;
vztahující se k této rozmnoženině
znamená přitom další prodej uživatelské
licence současně další prodej „této rozm=
noženiny“
ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24, a vztahu=
je
se tak na něj vyčerpání práva na
rozšiřování stanovené v posledně
uvedeném ustanovení, a to nehledě na
ujednání obsažené v licenční
smlouvě a citované v bodě 23 tohoto rozsudk=
u.
85 &n=
bsp;Z toho
vyplývá, jak je uvedeno v bodě 81 tohoto rozsu=
dku,
že nový nabyvatel uživatelské licence, jako
například zákazník společnosti UsedSoft, bude
moci jakožto „oprávněný nabyvatel“
opravené a aktualizované rozmnoženiny
dotčeného počítačového programu ve smys=
lu
čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 stáhnout tuto
rozmnoženinu z internetové stránky nositele
autorského práva, jelikož uvedené stažen&iac=
ute;
představuje nezbytné rozmnožení
počítačového programu
umožňující novému nabyvateli uží=
vat
tento program způsobem, ke kterému je určen.
86 &n=
bsp;Je
však třeba připomenout, že v případ=
83;,
kdy se licence nabytá prvním nabyvatelem vztahuje na poč=
et
uživatelů překračující jeho potřeby,
není tento nabyvatel v důsledku vyčerpán&iacut=
e;
práva na rozšiřování stanoveného v
čl. 4 odst. 2 směrnice 2009/24 oprávněn tuto
licenci rozdělit a dále prodat pouze
užívací právo k dotčenému
počítačovému programu odpovídajíc&iac=
ute;
počtu uživatelů, který určil, jak je uvedeno
v bodech 69 až 71 tohoto rozsudku.
87 &n=
bsp;Navíc
je nutné zdůraznit, že takový nositel autorsk&eacut=
e;ho
práva, jako je společnost Oracle, je
v případě dalšího prodeje
uživatelské licence, který znamená současn=
283;
další prodej rozmnoženiny počítačov&eacut=
e;ho
programu stažené z jeho internetové stránky,
oprávněn si všemi jemu dostupnými technickými
prostředky zajistit, aby rozmnoženina, kterou má
prodávající stále k dispozici, byla
učiněna nepoužitelnou.
88 &n=
bsp;Z předcházejících
úvah vyplývá, že na první
a třetí položenou otázku je třeba
odpovědět, že čl. 4 odst. 2 a čl. 5
odst. 1 směrnice 2009/24 musí být vyklád&aac=
ute;ny
v tom smyslu, že v případě další=
;ho
prodeje uživatelské licence, který znamená
současně další prodej rozmnoženiny
počítačového programu stažené
z internetové stránky nositele autorského
práva, se druhý nabyvatel uvedené licence, jež by=
la
původně udělena prvnímu nabyvateli uvedeným
nositelem práva bez časového omezení
a výměnou za zaplacení ceny, která měla
posledně uvedenému zajistit odměnu odpovídají=
;cí
hospodářské hodnotě uvedené rozmnoženiny
jeho díla, jakož i každý její
následný nabyvatel mohou dovolávat
vyčerpání práva na
rozšiřování stanoveného v čl. 4
odst. 2 této směrnice, a lze tudíž m&iacu=
te;t
za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnože=
niny
počítačového programu ve smyslu čl. 5
odst. 1 uvedené směrnice a že mají
právo na pořízení rozmnoženiny stanoven&eacu=
te;
v posledně uvedeném ustanovení.
K nákladům řízení
89 &n=
bsp;Vzhledem
k tomu, že řízení má, pokud jde
o účastníky původního
řízení, povahu incidenčního říze=
ní
ve vztahu ke sporu probíhajícímu před
předkládajícím soudem, je k rozhodnutí
o nákladech řízení příslušn=
ý
uvedený soud. Výdaje vzniklé předložen&iacut=
e;m
jiných vyjádření Soudnímu dvoru než
vyjádření uvedených účastník=
367;
řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní
dvůr (velký senát) rozhodl takto:
1) Článek 4 odst. 2
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne
23. dubna 2009 o právní ochraně
počítačových programů musí být
vykládán v tom smyslu, že se právo na
rozšiřování rozmnoženiny
počítačového programu vyčerpá, pokud
nositel autorského práva, který udělil svolen&iac=
ute;
byť i s bezúplatným stažením
této rozmnoženiny z internetu na nosič dat, poskytl
rovněž – výměnou za zaplacení ceny,
která mu má zajistit odměnu
odpovídající hospodářské hodnot=
3;
rozmnoženiny díla, jehož je vlastníkem – k&nb=
sp;uvedené
rozmnoženině užívací právo bez
časového omezení.
2) Článek 4
odst. 2 a čl. 5 odst. 1 směrnice 2009/24 mus&iacut=
e;
být vykládány v tom smyslu, že
v případě dalšího prodeje
uživatelské licence, který znamená současn=
283;
další prodej rozmnoženiny počítačov&eacut=
e;ho
programu stažené z internetové stránky nosit=
ele
autorského práva, se druhý nabyvatel uvedené
licence, jež byla původně udělena prvnímu nabyva=
teli
uvedeným nositelem práva bez časového omezen&iacu=
te;
a výměnou za zaplacení ceny, která měla
posledně uvedenému zajistit odměnu
odpovídající hospodářské hodnot=
3;
uvedené rozmnoženiny jeho díla, jakož
i každý její následný nabyvatel mohou
dovolávat vyčerpání práva na
rozšiřování stanoveného v čl. 4
odst. 2 této směrnice, a lze tudíž m&iacu=
te;t
za to, že jsou oprávněnými nabyvateli rozmnože=
niny
počítačového programu ve smyslu čl. 5
odst. 1 uvedené směrnice a že mají
právo na pořízení rozmnoženiny stanoven&eacu=
te;
v posledně uvedeném ustanovení.
Podpisy.
* Jednací jazyk:
němčina.