----------------------------------------------------------------
Titulek: Přehled přepisů čínštinštiny a tibetštiny
Kategorie: PŘEPISY
Lokace: Čína
Datum poslední úpravy: 12.5.2003
Čína - PŘEPISY
----
ČLR ve styku s okolním světem od 1. ledna 1979 používá pro přepis čínských znaků do latinky vlastní transkripci - pchin-jin; na rozdíl
od českého přepisu jsou jména v pchin-jinu složena jen ze dvou částí
a obě začínají velkým písmenem bez pomlčky (např. Zhu Rongji, Zhao Ziyang, Hu Jintao, Qiao Shi).
Vlastní jména osob přepisujeme takto:
- dvouslabičná - bez pomlčky, obě začáteční písmena velká (např. Fang I, Pcheng Čen, Čchiao Š´, Li Pcheng)
- tříslabičná - první a druhá slabika začíná velkým písmenem, třetí po pomlčce malým písmenem (např. Mao Ce-tung, Teng Siao-pching, Ču Žung-ťi, Čao C´-jang).
Zeměpisné názvy, názvy časopisů apod. přepisujeme pouze se za-
čátečním velkým písmenem (Žen-min ž'-pao, Chaj-nan).
Ženská jména nepřechylujeme, protože rodinné jméno stojí na prvním místě.
tabulka pro převod z pchin-jinu do českého přepisu
--------------------------------------------------
PCHIN-JIN ČESKÝ PŘEPIS
---------------------------------------------------------------
(A)
A = a
Ai = aj
An = an
Ang = ang
Ao = ao
(B)
Ba = pa
Bai = paj
Ban = pan
Bang = pang
Bao = pao
Bei = pej
Ben = pen
Beng = peng
Bi = pi
Bian = pien
Biao = piao
Bie = pie
Bin = pin
Bing = ping
Bo = po
Bu = pu
(C)
Ca = ccha
Cai = cchaj
Can = cchan
Cang = cchang
Cao = cchao
Ce = cche
Cen = cchen
Ceng = ccheng
Ci = cch'
Cong = cchung
Cou = cchou
Cu = cchu
Cuan = cchuan
Cui = cchuej
Cun = cchun
Cuo = cchuo
(D)
Da = ta
Dai = taj
Dan = tan
Dang = tang
Dao = tao
De = te
Dei = tej
Deng = teng
Di = ti
Dian = tien
Diao = tiao
Die = tie
Ding = ting
Diu = tiou
Dong = tung
Dou = tou
Du = tu
Duan = tuan
Dui = tuej
Dun = tun
Duo = tuo
(E)
E
En = en
Er = er
(F)
Fa = fa
Fan = fan
Fang = fang
Fei = fei
Fen = fen
Feng = feng
Fo = fuo
Fou = fou
Fu = fu
(G)
Ga = ka
Gai = kaj
Gan = kan
Gang = kang
Gao = kao
Ge = ke
Gei = kej
Gen = ken
Geng = keng
Gong = kung
Gou = kou
Gu = ku
Gua = kua
Guai = kuaj
Guan = kuan
Guang = kuang
Gui = kuej
Gun = kun
Guo = kuo
(H)
Ha = cha
Hai = chaj
Han = chan
Hang = chang
Hao = chao
He = che
Hei = chei
Hen = chen
Heng = cheng
Hong = chung
Hou = chou
Hu = chu
Hua = chua
Huai = chuaj
Huan = chuan
Huang = chuang
Hui = chuej
Hun = chun
Huo = chuo
(CH)
Cha = čcha
Chai = čchaj
Chan = čchan
Chang = čchang
Chao = čchao
Che = čche
Chen = čchen
Cheng = čcheng
Chi = čch'
Chong = čchung
Chou = čchou
Chu = čchu
Chua = čchua
Chuai = čchuaj
Chuan = čchuan
Chuang = čchuang
Chui = čchuej
Chun = čchun
Chuo = čchuo
(J)
Ji = ťi
Jia = ťia
Jian = ťien
Jiang = ťiang
Jiao = ťiao
Jie = ťie
Jin = ťin
Jing = ťing
Jiong = ťiung
Jiu = ťiou
Ju = ťü
Juan = ťüan
Jue = ťüe
Jun = ťün
(K)
Ka = kcha
Kai = kchaj
Kan = kchan
Kang = kchang
Kao = kchao
Ke = kche
Ken = kchen
Keng = kcheng
Kong = kchung
Kou = kchou
Ku = kchu
Kua = kchua
Kuai = kchuaj
Kuan = kchuan
Kuang = kchuang
Kui = kchuej
Kun = kchun
Kuo = kchuo
(L)
La = la
Lai = laj
Lan = lan
Lang = lang
Lao = lao
Le = le
Lei = lei
Leng = leng
Li = li
Lia = lia
Liang = liang
Liao = liao
Lie = lie
Lin = lin
Ling = ling
Liu = liou
Long = lung
Lou = lou
Lu = lu
Luan = luan
Lun = lun
Luo = luo
Lü = lü
Lüan = lüan
Lüe = lüe
(M)
Ma = ma
Mai = maj
Man = man
Mang = mang
Mao = mao
Mei = mej
Men = men
Meng = meng
Mi = mi
Mian = mien
Miao = miao
Mie = mie
Min = min
Ming = ming
Miu = miou
Mo = mo
Mou = mou
Mu = mu
(N)
Na = na
Nai = naj
Nan = nan
Nang = nang
Nao = nao
Ne = ne
Nei = nej
Nen = nen
Neng = neng
Ni = ni
Nian = nien
Niang = niang
Niao = niao
Nie = nie
Nin = nin
Ning = ning
Niu = niou
Nong = nung
Nou = nou
Nu = nu
Nuan = nuan
Nuo = nuo
Nü = nü
Nüe = nüe
(O)
Ou = ou
(P)
Pa = pcha
Pai = pchaj
Pan = pchan
Pang = pchang
Pao = pchao
Pei = pchej
Pen = pchen
Peng = pcheng
Pi = pchi
Pian = pchien
Piao = pchiao
Pie = pchie
Pin = pchin
Ping = pching
Po = pcho
Pou = pchou
Pu = pchu
(Q)
Qi = čchi
Qia = čchia
Qian = čchien
Qiang = čchiang
Qiao = čchiao
Qie = čchie
Qin = čchin
Qing = čching
Qiong = čchiung
Qiu = čchiou
Qu = čchü
Quan = čchüan
Que = čchüe
Qun = čchün
(R)
Ran = žan
Rang = žang
Rao = žao
Re = že
Ren = žen
Reng = ženg
Ri = ž'
Rong = žung
Rou = žou
Ru = žu
Ruan = žuan
Rui = žuej
Run = žun
Ruo = žuo
(S)
Sa = sa
Sai = saj
San = san
Sang = sang
Sao = sao
Se = se
Sen = sen
Seng = seng
Sha = ša
Shai = šaj
Shan = šan
Shang = šang
Shao = šao
She = še
Shei = šej
Shen = šen
Sheng = šeng
Shi = š'
Schou = šou
Shu = šu
Shua = šua
Shuai = šuaj
Shuan = šuan
Shuang = šuang
Shui = šuej
Shun = šun
Shuo = šuo
Si = s'
Song = sung
Sou = sou
Su = su
Suan = suan
Sui = suej
Sun = sun
Suo = suo
(T)
Ta = tcha
Tai = tchaj
Tan = tchan
Tang = tchang
Tao = tchao
Te = tche
Teng = tcheng
Ti = tchi
Tian = tchien
Tiao = tchiao
Tie = tchie
Ting = tching
Tong = tchung
Tou = tchou
Tu = tchu
Tuan = tchuan
Tui = tchuej
Tun = tchun
Tuo = tchuo
(W)
Wa = wa
Wai = waj
Wan = wan
Wang = wang
Wei = wej
Wen = wen
Weng = weng
Wo = wo
Wu = wu
(X)
Xi = si
Xia = sia
Xian = sien
Xiang = siang
Xiao = siao
Xie = sie
Xin = sin
Xing = sing
Xiong = siung
Xiu = siou
Xu = sü
Xuan = süan
Xue = süe
Xun = sün
(Y)
Ya = ja
Yai = jaj
Yan = jen
Yang = jang
Yao = jao
Ye = jie
Yi = i
Yin = jin
Ying = jing
Yong = jong
You = jou
Yu = jü
Yuan = jüan
Yue = jüe
Yun = jün
(Z)
Za = ca
Zai = caj
Zan = can
Zang = cang
Zao = cao
Ze = ce
Zei = cej
Zen = cen
Zeng = ceng
Zha = ča
Zhai = čaj
Zhan = čan
Zhang = čang
Zhao = čao
Zhe = če
Zhen = čen
Zheng = čeng
Zhi = č'
Zhong = čung
Zhou = čou
Zhu = ču
Zhua = čua
Zhuai = čuaj
Zhuan = čuan
Zhuang = čuang
Zhui = čuej
Zhun = čun
Zhuo = čuo
Zi = c'
Zong = cung
Zou = cou
Zu = cu
Zuan = cuan
Zui = cuej
Zun = cun
Zuo = cuo
tibetština
----------
Tibetština patří spolu s barmštinou, laoštinou a dalšími menšími jazyky jako např. Moro, Kačjin, Lolo (jihozápadní Čína), Bódo (severovýchodní Indie) nebo karenština (Barma) do tzv. tibeto-barmské jazykové větve. Je monoslabickým a tónickým jazykem, který má velké mnoštví hovorových dialektů (každá oblast Tibetu má svůj dialekt). Spisovný hovorový jazyk ještě nebyl vytvořen, za standardní formu je považován dialekt centrálního Tibetu, tzv. Lhaský dialekt. Tibetsky hovoři zhruba sedm miliónů lidí (Tibet, tibetské menšiny v západní Číně, Bhútánu, Nepálu a v severní Indii).
Na rozdíl od hovorové tibetštiny je její psaná forma kodifikována již z období vlády krále Songcän Gampa v 7.století a po staletích se v podstatě neměnila. Tak dnes existuje poměrně velký rozdíl mezi tím, jak se tibetština zapisuje a jak se vyslovuje.
V literatuře se tibetština přepisuje do latinky dvěma způsoby, tzv.transliterací, která zachycuje přibližný přepis všech grafémů, a tzv.transkripcí, která zachycuje přibližnou výslovnost (např. slovo židle se tranliteruje jako "skub stegs", transkribuje jako "kubteg"). Přepis transliterací je používán zejména v odborných publikacích nebo tam, kde je nutné znát přesný tvar zápisu slova v tibetštině. V České republice se používá přepis pomocí transkripce zavedený Dr. Kolmašem.
Tibetské písmo vytvořil v 7. století tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma dévanágarí v pořadí ka, kha, ga, nga; ča, čha, dža, ňa; ta, tha, da, na; pa, pha, ba, ma; ca, ccha, dza, wa; ža, za, 'a, ja; ra, la, ša, sa; ha. Písmena fungují někdy i jako číslice: ka = 1, kha = 2, ga = 3 atd.
Písmo má dvě základní formy, učän a ume. Učän je písmo tiskací (knihy, noviny, oficiální dokumenty), ume je psací (osobní korespondence). Tibetská abeceda se skládá z 30 písmenek, které označují souhlásky, má i vlastní značení číslic. Samohlásky se označují zvláštními diakritickými znaménky, která se píší nad nebo pod souhlásku. Samohláska "a" je tzv.inherentní, nemá žádné diakritické znaménko. Pokud u souhlásky není znak pro samohlásku, je k této souhlásce automaticky připojeno "a".
Podrobnější vysvětlení k tibetštině lze najít k knize Zrcadlo králů (str. 280-282), přeložené a doplněné Dr. Kolmašem (Vyšehrad Praha 1998), a Dějiny Tibetu (str. 388-340) též přeložené Dr. Kolmašem (Nakladatelství Lidové noviny 2000).
K přepisu dalajlámy, duchovního vůdce Tibeťanů: dalajlámu píšeme s dlouhým posledním "á", protože tak byl uveden ve starších vydáních Pravidel českého pravopisu; vzhledem k zavedenému způsobu přepisu jsme se nepodřídili doporučení nových Pravidel a tibetologů, kteří uvádějí "dalajlama".
V případě pochybností při přepisu zatím neznámého tibetského názvu či jména je nejlepší obrátit se na tibetology OÚ AV ČR nebo na Ústav Dálného východu FF UK.
Příklady některých tibetských jmen a názvů
------------------------------------------
Alag, Ašoleg
Butön
Cänpo, Cemo, Cchemönling, Cchepong, Cchering, Cchetän, Cchewang, Cipön
Čhabpel, Čhampa, Čhangčhub, Čhathi, Čhime, Čhögjal, Čhökji, Čhöling, Čhogjang, Čhophel
Dagthi, Decän, Dedän, Degjalpo, Denolpo, Dešoleg, Dethul, Detincän, Digum, Dilgo, Dingthi, Döndub, Dongžerleg, Dordže, Džigme
Gampa, Gampo, Gandän, Gendün, Gjaco, Gjal, Gjalcchän, Gjalpo, Gjalsä, Gjalwa, Gjamccho, Gönpo, Gungcän, Gungri, Guruleg
Išoleg
Käzang, Kagjü, Khandro, Khjence, Khjenrab, Kjibug
Lodö, Longcän, Lozang, Lukhang
Methi, Muthi, Mune
Nacchogling, Namgjal (ang. Namgyal), Namri, Namžungcän, Ňathi, Ngaphö, Ngawang, Ňima, Norbu
Palzang, Phüncchog, Pungcän
Rabgjä, Rabtän, Rigdzin, Rigpä, Rigzang, Rinčhen, Rinčhenčhog, Rinčhendag, Rinčhendub, Rinčhenpal, Ringang, Rinpočhe (angl. Rinpoche, titul pro vysokého lámu; =něco vzácného, svatého), Rongpo,
Sakja, Sakjapa, Sambhóta, Sangcän, Sibthi, Sönam, Songcän, Sothi
Tändar, Taši, Tharpa, Thegsum, Thicännam, Thide, Thidzin, Thisong, Thišoleg, Thönmi, Thogcän, Thondup, Thubtän, Thulgji
Wangčhug, Wangdü
Zangpo, Zičhen
Žagabpa, Žangpo, Žolkhang
----------------------------------------------------------------
Provincie, autonomní oblasti, města pod ústřední správou
-------------------------------------------------------------
Provincie Rozloha (km2) Hlavní město
-------------------------------------------------------------
An-chuej 139.900 Che-fej
Če-ťiang 101.800 Chang-čou
Čching-chaj 721.000 Si-ning
Fu-ťien 121.000 Fu-čou
Chaj-nan (vytvořena 1988) 34.000 Chaj-kchou
Che-nan 167.000 Čeng-čou
Che-pej 188.000 Š'-ťia-čuang
Chej-lung-ťiang 469.000 Cha-er-pin (Charbin)
Chu-nan 210.500 Čchang-ša
Chu-pej 186.000 Wu-chan
Jün-nan 394.000 Kchun-ming
Kan-su 454.000 Lan-čou
Kuang-tung 178.400 Kanton (Kuang-čou)
Kuej-čou 176.000 Kuej-jang
Liao-ning 146.000 Šen-jang
S'-čchuan 567.000 Čcheng-tu
Šan-si 156.000 Tchaj-jüan
Šan-tung 153.300 Ťi-nan
Šen-si 206.000 Si-an
Ťi-lin 187.000 Čchang-čchun
Ťiang-si 169.000 Nan-čchang
Ťiang-su 103.000 Nan-ťing (Nanking)
------------------------------------------------------------
Autonomní oblasti Rozloha (km2) Hlavní město
------------------------------------------------------------
Autonomní oblast Huhehot
Vnitřní Mongolsko 1,183.000 (Chu-che-chao-tche)
Čuangská autonomní
oblast Kuang-si 236.000 Nan-ning
Chuejská autonomní
oblast Ning-sia 66.000 Jin-čchuan
Tibetská autonomní
oblast 1,228.000 Lhasa (La-sa)
Ujgurská autonomní Urumči
oblast Sin-ťiang 1,600.000 (Wu-lu-mu-čchi)
------------------------------------------------------------
Města pod ústřední správou
------------------------------------------------------------
Peking (Pej-ťing) 17.000 km2
Šanghaj (Šang-chaj) 6000 km2
Tiencin (Tchien-ťin) 11.000 km2
-------------------------------------------------------------
Zvláštní oblast ČLR
-------------------------------------------------------------
Hongkong (Siang-kang) 1071 km2
Macao (Ao-men) 21,45 km2
----------------------------------------------------------------